Umělá inteligence – šance, rizika a vedlejší účinky

Nástup umělé inteligence způsobil převrat. Je jedním z nejsilnějších motorů digitální revoluce. Roboti, kteří jsou schopni se učit, přebírají každodenní úkoly, řídí stroje a auta a „dřou“ ve výrobě. Na tři otázky týkající se umělé inteligence odpovídá profesor Michal Pěchouček, vedoucí katedry počítačů na ČVUT a odborník na umělou inteligenci.

Co je podle vás to nejlepší, co může umělá inteligence přinést mobilitě?
Podle mého názoru je to zefektivnění využití lidského času. Čas, který lidé stráví mobilitou, se zkrátí. Umělá inteligence také zvýší svobodu a flexibilitu lidí. To si myslím, že je ultimativní cíl. A samozřejmě nesmíme zapomenout na mobilitu zboží. Zde pomůže umělá inteligence zvýšit efektivitu a v konečném důsledku snížit náklady na logistiku. Pokud jde o bezpečnost, v okamžiku, kdy zavedeme autonomní vozidla a vyřadíme člověka z této rovnice, se samozřejmě násobně sníží počet dopravních nehod a počet úmrtí za volantem. To je velký benefit. Umělá inteligence, mobilita a bezpečnost jsou tři témata, která se potkávají a která se ovlivňují.

Co roboti, resp. přístroje řízené umělou inteligencí nikdy nebudou umět tak dobře jako lidé?
Já nepatřím mezi ty odborníky, kteří se domnívají, že umělá inteligence převezme veškerou lidskou činnost a úplně nahradí člověka. Domnívám se, že umělá inteligence rozdělí celý trh na práci, kterou vyřeší roboti a počítače, a na práci, která je vhodnější pro lidi. Stále bude existovat druh práce, kde dochází k mezilidskému kontaktu, kde je potřeba sociální inteligence a interakce. Zde budou vždy převládat lidé. Nevěřím, že třeba v pohostinství nebo v oblasti sociální péče budou převládat roboti. Zde zákazníci budou vždy vyžadovat lidskou empatii a kontakt.

Co je podle vás worst case scenario ve světě řízeném převážně umělou inteligencí?
Worst case scenario je to, že civilizace a společnost nebude schopná připravit se na změnu pracovního trhu. Říká se, že do 20 let zmizí 50 % pracovních míst. Společnost se bude muset přeorientovat, přetrénovat, vymyslet nové „joby“. Bude nutno změnit sociální systém, aby bohatství nebo HDP, které bude generovat pouze omezená skupina lidí a robotů, efektivně využívala celá společnost. Jinak se společnost rozpadne. Nebude sociální koheze a bude problém udržet technologický a civilizační pokrok. Takže já se bojím, že se podle toho nejhoršího scénáře nepřipravíme na změnu stylu práce. Z technického hlediska vidím jako worst case scenario křehkost vůči kybernetickým útokům. To zvýší zranitelnost civilizace. To třeba vidíme už dnes při manipulaci volebních výsledků.


prof. Dr. Michal Pěchouček, MSc.

profesor na ČVUT, vedoucí katedry počítačů Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT

zakladatel a vedoucí Centra umělé inteligence (FEL, ČVUT)

vědecká činnost na univerzitách v USA, UK a Kanadě

spoluzakladatel startupů AgentFly Technologies, BlindSpot Solutions a Cognitive Security, který v r. 2013 koupila spol. Cisco Systems

ředitel Cisco Systems R&D AI centra pro analýzu hrozeb (2013-2016)

vědecká činnost především v oblasti multiagentní systémy, jejich modelování a simulace a multiagentní plánování

cena Česká hlava za invenci 2010

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *