Hledá se šéf

Zakladatelé rodinných firem stárnou a hledají nástupce

Na první pohled na tom nic není. Jedna generace vybuduje firmu, a když dozraje čas, předá ji další generaci. Ve skutečnosti ale nástupnictví není nijak automatické a pro mnoho českých rodinných firem představuje palčivý problém.

„V současné době je to jedno z nejnaléhavějších byznys témat v Česku,“ říká Libor Musil ze společnosti Liko-S a zástupce Asociace malých a středních podniků a živnostníků v ČR (AMSP ČR). Podle odhadů asociace je u nás okolo 85 % firem rodinných a nástupnictví nebo přípravu dětí k nástupnictví řeší většina z nich.

Zatímco v Německu mají rodinné podniky dlouhou tradici, v Česku se nyní firmy dostávají do nové „vývojové fáze“. Vznikly většinou na začátku 90. let a jejich zakladatelé nyní postupně dosahují penzijního věku a musí řešit, co bude s jejich podniky dál. „Tato generace zakladatelů je po 70 letech první generací, která tuto situaci musí řešit. Těžko se po letech přerušení rodinného vlastnictví firem hledají příklady, jak úspěšně postupovat,“ uvádí Eva Svobodová, generální ředitelka asociace s tím, že většina rodin to dosud řešila intuitivně. Postupně ale přibývá kvalitní poradenství a literatura k této tématice.

Chybí plán

Podle údajů společnosti KPMG jen loni mělo dojít k předání vedení ve třetině českých rodinných firem a tento trend pokračuje. Velká část ale nemá konkrétní plán, jak a komu firmu předat.

„Téma je mezi zakladateli stále aktuálnější. Většina z nich se několik let pohybuje na tzv. mentálním kruhovém objezdu, kdy každý z výjezdů představuje možnou variantu budoucnosti firmy a rodiny. S každým přibývajícím rokem vzrůstá vnitřní tlak na rozhodnutí,“ říká David Krajíček, specialista v oblasti nástupnictví. Mezi možnosti, které podnikatelé zvažují, nepatří jen předání firmy potomkům, ale i prodej nebo manažerské řízení. Zakladatelé přitom často očekávají, že děti převezmou vedení firmy, aniž by o tom spolu diskutovali. Předání v rámci rodiny plánuje podle průzkumu AMSP ČR na 70 % firem. Pokud by se to nepodařilo, uvítala by skoro polovina podniků prodej jiné české rodinné firmě.

Výzva pro obě generace

„Největší výzvou mezigenerační výměny v rodinných firmách jsou vzájemná očekávání a motivace obou generací. Oba tyto faktory a jejich podcenění bývají zdrojem neúspěšného předání firmy a potenciálních konfliktů v budoucnu,“ upozorňuje Krajíček.
Podle Libora Musila, který sám je majitelem rodinné firmy, v níž je nástupnictví nyní „v procesu“, potomci většinou chtějí pokračovat ve stopách svých rodičů a postupně se v podniku propracovávají různými pozicemi.
Klíčové ale je, aby od chvíle, kdy dojde k předání firmy, zakladatelé nemluvili nové generaci do práce. Po letech budování podniku to ale bývá těžké. Přiznává to i zakladatel textilky Grund Jiří Grund starší, který před sedmi lety předal podnik a golfový resort synům. „Po předání to pro mě bylo těžké. Každý den jsem si říkal, nechoď tam, nemluv jim do toho,“ popisoval svou zkušenost pro deník E15.
Syny ale převzetí firmy nestavělo do zcela nové situace, už dlouho tu sbírali pracovní zkušenosti. „Nejprve jsme pracovali na pomocných dělnických pozicích. Po maturitě jsme nastoupili jako zaměstnanci, od píky jsme postupovali až na manažerské pozice,“ uvedl pro Hospodářské noviny Jiří Grund mladší. A právě to je důležité i podle Krajíčka. Nejde totiž jen o to, aby nová generace dobře znala firmu, ale aby si zároveň budovala autoritu mezi zaměstnanci. Předání firmy je podle něj velkou výzvou pro obě generace se stejným poměrem obav, rizik i příležitostí.

Pavla Francová

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *