Ostrava + Siemens = vývoj

Rozhovor s ředitelem nového výzkumného a vývojového centra Igorem Majerem

Globální hráč Siemens má už řadu let na Moravě tři výrobní závody na výrobu elektromotorů. Vloni na podzim v Ostravě otevřel výzkumné a vývojové centrum a posílil tak svou inovační sílu. Tu by chtěl z Ostravy vyzařovat do Evropy a západní hemisféry. Vybudováním nového kompetenčního centra byl v úzké spolupráci s vedením frenštátského Siemensu pověřen Igor Majer.

Pane Majere, co vlastně vaše nové vývojové centrum umí? A proč Ostrava?

Jde o to, vybudovat nový tým specialistů pro vývoj elektromotorů a generátorů a řešení pro průmysl 4.0. Bylo to strategické rozhodnutí našeho ředitelství v České republice i v Německu. V jednotlivých výrobních závodech v posledních letech výroba expandovala a bylo nutné posílit vývoj a podpořit tak výrobu v daném regionu. Rozhodovalo se mezi Prahou, Brnem a Ostravou. Posuzovali jsme několik kritérií. Jedním byla dostupnost pracovní síly a blízkost výrobních závodů. Proto jsme se rozhodli pro Ostravu. Jedním z dalších důvodů bylo, že Siemens v Ostravě již v minulosti spolupracoval s Vysokou školou báňskou. Na tuto historicky dobrou spolupráci jsme chtěli navázat a dále ji rozvíjet.

Četl jsem ale, že vývojové centrum má i globální charakter. V čem spočívá? Uvnitř korporace jsou jen dvě taková centra…

Ano, první vývojové centrum je v Číně. Vlastní výroba v Číně je určena pro celou Asii, Austrálii a část Afriky. Další část výroby je v České republice. Výrobní charakter je v podstatě globální. To znamená, že veškeré motory, které tady vyrobíme, vyvážíme do celé Evropy a zbytku světa. Do jižní, severní Ameriky, ale hlavně do západní Evropy. To, co vyvineme a vyrobíme, není určeno jen pro tuzemský trh.

Zmínil jste řešení pro průmysl 4.0. Co vyvíjíte pro další digitalizaci průmyslu ve smyslu komplexního propojování?

Digitalizace produktu a výroby je jedním z hlavních strategických pilířů společnosti. Náš tým se bude zabývat architekturou dat, vyvíjíme digitální dvojče produktů, to znamená digitální obraz reálného produktu se všemi fyzikálními vlastnostmi. Zákazník má možnost stáhnout si 3D data, výkresy a veškeré parametry a informace s tím spojené. To je určeno pro další digitální zpracování v  aplikacích klienta, například v simulacích pohonů, aniž by si zákazník objednal reálný motor. Až po odladění a případné optimalizaci pohonu zákazník pošle objednávku. Tímto přístupem si zákazník snižuje investiční a provozní náklady.

Zatím máte přes 30 lidí, do roku 2020 jich má být 100. Myslíte, že je v tomto tradičním hornickém regionu najdete?

Co se týče technických profesí, je tady velice nízká nezaměstnanost. Přesto věřím, že se nám to povede. Máme i absolventy, kterým musíme nastavit rozvojový program v podobě koučinku zkušenějšími kolegy. Zatím se nám tento systém osvědčuje.

Pokoušíte se nějakými programy zasahovat do vzdělávacího systému a v předstihu oslovovat potenciální zaměstnance?

Ano. Tady v Ostravě už několik let máme tzv. Student office. Zaměstnáváme studenty ve čtvrtém nebo pátém ročníku. O prázdninách, ale i během školního roku mají možnost pracovat na konkrétních projektech. Po ukončení studia pak většinou u nás zůstávají. Zároveň rozvíjíme intenzivní spolupráci s Vysokou školou báňskou a chceme pracovat na různých tématech z oblasti elektrické a mechanické konstrukce. Díky této úzké spolupráci se studenty se nám daří do budoucna získávat mnohdy velmi kvalitní uchazeče o práci.

Na Vysoké škole báňské je i tzv. superpočítač. Co by mohl dělat pro vás?

Zatím ho ještě nevyužíváme, ale máme to v plánu. Chceme tam realizovat různé simulační úkoly jako chlazení motoru, optimalizace, zpracování velkých dat a podobně.

Věříte, že ekonomická budoucnost Ostravska je růžová?

Věřím. Jinak bych tady asi nepůsobil.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *