Petr Vokřál, rozhovor s primátorem Brna

… o jeho úřadě, silných a slabých stránkách jeho města, ekosystému, v němž se investoři a startupy cítí jako ryba ve vodě, prostě o tom, jak Brno tak trochu vyzrálo na Prahu.

Brno je teď všude vychvalováno jako skvělé město, lepší než Praha. Dovolte mi ale, abych začal jinak. Co se vám na životě v Brně nelíbí?

Například modernizace, respektive realizace brněnského nádraží. To je myslím naše úplně nejslabší místo. Také se snažíme připravit několik projektů, které Brnu dlouhodobě chybí, zejména v oblasti sportovní infrastruktury. Chybí nám multifunkční hala, chybí nám fotbalový stadion, což je podle mě v Německu něco naprosto nepochopitelného…

V Německu zase máme slabiny v hokeji..

Máme špičkovou filharmonii, která nemá kde hrát. To jsou věci, které městu chybí, a mně dlouhodobě vadí, že se je nedaří dostatečně rychle realizovat.

A čeho si naopak vy osobně ceníte?

Důležité je, že Brno je mladé, studentské město. Žije tady 70 tisíc studentů. To samozřejmě výrazně oživuje veškerý život a veřejný prostor jako takový a dělá Brno Brnem.

Od konce roku 2014 jste primátorem druhého nejvýznamnějšího města v ČR. Vaše funkční období je často v porovnání s vašimi předchůdci hodnoceno pozitivně. Co považujete za svůj největší úspěch?

Pokud by byla pravda, co říkáte, pak považuji za největší úspěch, že je toto povědomí vůbec vytvořeno. Dnes má koalice pět členů a komunikace je tedy poměrně složitá. Za největší úspěch považuji, že koalice je životaschopná, že realizuje kroky k projektům, o kterých jsem mluvil. Za velký úspěch také považuji, že se v Brně podařilo udržet mistrovství světa motocyklů MotoGP, protože si neumím představit, že by v Brně motorky nebyly. Z Německa každý rok přijede několik desítek tisíc návštěvníků. Dále jsme v roce 2015 nabyli 100 procent vlastnických podílů v brněnských veletrzích, což je naše srdeční záležitost. To má obrovský význam a budeme se pokoušet tyto aktivity dále rozvíjet, protože veletrhy k Brnu patří.

Petr Vokřál a Christian Rühmkorf, Zdroj: Marie Schmerková

Byznys je o lidech. Jak důležitá je osobnost primátora pro ekonomický rozvoj města? A na co naopak nemáte žádný nebo jen malý vliv?

Pozice primátora není primárně o tom, že by definoval, kam se bude vyvíjet byznys. Ale přesto sehrává důležitou roli při kontaktech s investory, aby investor pochopil, zda ve městě je, nebo není prostor pro jeho byznys. Znám to i z druhé strany. Po Evropě jsem se pokoušel realizovat různé akvizice a vím, jak na mě působily různé politické reprezentace. Je důležité, aby primátor dokázal udělat město atraktivním pro investory a při prvním kontaktu vytvořil takovou atmosféru, aby tady investor zůstal.

Dlouho jste pracoval ve vysoké manažerské funkci v mezinárodní firmě. K čemu vám jsou dobré manažerské zkušenosti ze soukromé sféry ve funkci primátora?

Rozdíl v řízení firmy a města není zásadní. Velkým rozdílem ale je, že ve firmě má ředitel pod sebou náměstky, kteří jsou jeho přímí podřízení. V koalici je to o trvalém vyjednávání. Zkušenosti při řízení projektu je při tom možné využít při dlouhodobých investicích, protože člověk už ví, že ne vše lze udělat ze dne na den a že vše má nějaký postup. A aby se něco podařilo, je potřeba z bodu A do bodu B projít několika milníky. A v neposlední řadě umím přečíst čísla trochu jinak. Takže myslím, že i rozhodování o firmách, které patří městu, je pro mě daleko snazší a daleko lépe se v něm orientuji.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš tvrdil, že stát se má řídit jako firma. Platí to i pro město?

Mně se líbilo, že pan předseda k tomu dodal, jako „rodinná firma“. Myslím, že princip není o tom, že jeden šéf jen diktuje, ale že bychom se měli chovat hospodárně, že by věci měly být řízeny racionálně a co nejefektivněji. Jsem přesvědčen o tom, že mezi firmou a městem není rozdíl. Zásadní rozdíl mezi byznysem a politickým řízením je v tom, že pokud je koalice takto barevná jako u nás, je trochu složité vše ukočírovat tak, aby se průřezově splnilo to, k čemu jsme se jako koalice zavázali.

Petr Vokřál. Zdroj: Marie Schmerková

Brno si vybraly mezinárodní, často softwarové koncerny jako SAP, Red Hat, Siemens, Honeywell, AVG, NetSuite atd. Co je klíčem k tomuto úspěchu?

Tady hrají roli tři aspekty. V 90. letech tu vznikl technologický park, který byl skutečně startérem pro to, že se zde firmy začaly usazovat a růst. Například IBM tady začínala s malou základnou a dnes má přes 3000 zaměstnanců. Druhým aspektem je, že se na vysokých školách a univerzitách podařilo vybudovat zázemí pro nábor špičkových absolventů. A třetím je, že se podařilo nastavit velmi dobrou spolupráci – my tomu říkáme ekosystém – mezi firmami, univerzitami, městem a krajem. Prostřednictvím Jihomoravského inovačního centra (JIC) se tady vytvořilo zázemí k tomu, aby mohly vznikat startupy, ze kterých vyrostou miliardové firmy jako Skypicker/Kiwi a Y-Soft. Je to kombinace dobré práce s investory s včasným vybudováním zázemí pro další rozvoj. Dnes se všichni snaží okopírovat to, co se Brnu podařilo. Ale nevím, jestli to je opakovatelné. Brno si tu pozici vytvořilo v době, kdy to v Česku nebylo běžné.

Nebojíte se, že teď, když má Brno větší sex appeal a new economy atd., vznikne propast mezi staršími Brňany a těmi mladými, nově příchozími, někdy i cizinci? Co se týče znalostí cizích jazyků, je co zlepšovat…

S tím naprosto souhlasím. Zažil jsem to sám. Na gymplu jsem se učil německy. Ale pořádně, abych byl schopen komunikovat, jsem se naučil, až když jsem začal pracovat v rakouské firmě. To že se zde prostředí internacionalizuje, je motivací pro mladé a propojuje jednotlivé skupiny. Brno bylo historicky mezinárodním městem. Jsem rád, že nyní je opět kosmopolitní. Ti starší to mohou vnímat jako vzdalování. Já to vidím spíš jako pojítko.

Které tři věci v současné době potřebuje velké město jako Brno, aby bylo moderní a hospodářsky atraktivní lokalitou?

Samozřejmě je to ekonomická stabilita města, protože bez toho to rozvíjet nejde. Jedna věc je oblast bydlení. Chceme, aby město dokázalo vytvořit nabídku pro příjemný život. Je důležité, aby to město fungovalo nejen v „busy day“, ale i pro volný čas. To je podle mě i pro investory stále důležitější. A pak je to samozřejmě dopravní dostupnost města. Tady má Brno ještě trošku dluh vůči investorům i obyvatelům.

Co vlastně všichni vidí na Brně? A co Praze chybí?

Brňáci mají zvláštní vztah k Praze. Myslím si, že Brno má jednu věc: jistou lehkost bytí. Není přetíženo turisty, člověk se v centru nemusí prodírat davy a může si život v Brně užít a zároveň je tady poměrně špičková nabídka všeho. Brno při tom má stále atmosféru – teď se na mě možná budou Brňané zlobit – provinčního města se špičkovou kvalitou života. To Praha nemá.

A když porovnáte tato dvě města z ekonomického hlediska?

Praha má jednu obrovskou výhodu: Díky centrálním orgánům, ministerstvům a tak dále tam sídlí celá řada firem, mají tam svoje „quartery“ a podobně. Tomu nelze konkurovat. Ale naopak Brno má takovou tu kompaktnost ekosystému. To je velká výhoda boomu, který to nastartoval.

Heslo smart city. Jak daleko k němu má Brno? A jaké konkrétní kroky plánujete do roku 2020?

Smart city… Smart je dnes všechno.

Je to buzzword…

Ano, přesně tak. Nebudu lhát, když řeknu, že jsme smart. Ale ke skutečnému smart city nám ještě pár věcí chybí. Určitě bychom chtěli zjednodušit fungování úřadu, pod heslem e-government. V tom nám zatím česká legislativa moc nepomáhá, ale budeme se snažit to postupně budovat. A pak samozřejmě mobilita. Pokud bychom všechno postavili jenom na klasické mobilitě, brzy tady budou parkovat tři auta nad sebou a nevejdeme se sem. A pak zapojení veřejnosti. Lidé by měli říct, co považují za „chytré“ a kam chtějí město směřovat. A z tohoto pohledu jsme teď poprvé ve fázi přípravy participativního rozpočtu.

Petr Vokřál a Christian Rühmkorf. Zdroj: Marie Schmerková

Každé vedení města i všechny vlády říkají, že chtějí občany zapojit do rozhodovacích procesů. Jak chcete zapojit občany do strategie 2050, aby mohli více ovlivňovat to, co vzniká ve městě?

Není to tak, že by nám dva lidé z výzkumného ústavu na smart city namalovali, jak to bude fungovat. Do komunikace o strategii se skutečně snažíme zapojit zejména širokou odbornou veřejnost, ale zároveň komunikovat i s běžnou veřejností. Po roce příprav jsme letos spustili první ročník brněnského participativního rozpočtu, kde široká veřejnost může navrhnout pro Brno veřejně prospěšné projekty, z nichž Brňáci v hlasování vyberou ty, které město zrealizuje. Je to první krok a uvidíme, jaké spektrum projektu se začne objevovat, kolik peněz na to budeme muset uvolnit. Pokud to bude úspěšné, není důvod, proč by se veřejnost neměla podílet na definování strategických projektů.

Na jedné straně smart city a na druhé brněnské hlavní nádraží, které je spíše protikladem moderního města. Příchozí má pocit, že se vrací do raných 90. let. Co bude s tímto kontroverzním nádražím?

Čekáme na dokončení studie proveditelnosti, kterou vytváří ministerstvo dopravy. Bohužel to nabírá zpoždění. Ale budeme respektovat výsledky studie právě proto, aby se rozhodlo jednak o poloze a jednak o formě nádraží. Realizační fáze bude minimálně deset let. Takže musíme zlepšit současný přístup na nádraží. V poslední době se snažíme zpříjemnit prostor před nádražím, vnitřní parter i přístup do podchodů. Stále se nám nedaří vymýtit některé stánkové prodeje, aby to nevypadalo jako příjezd do Hanoje. Ale než bude realizováno skutečně moderní nádraží, což bude někdy 2027/28, nádraží už nebude takovým bolavým místem.

Zásobování energií, decentralizace atd., to jsou velmi důležitá témata i ohledně smart city. Jaké jsou hlavní úkoly moderní energetické koncepce Brna?

Dosavadní energetická koncepce byla postavená zejména na pilířích, které jsou vlastněny městem. To znamená zásobování teplem centrálně přes teplárny, primárně ze zásadního zdroje, případně prostřednictvím společnosti pro nakládání s odpady, kterou také vlastní město. Chtěli bychom stále zvyšovat podíl „waste to energy“. Určitě budeme držet také koncepci centrálního zásobování teplem. Ale řešíme i nové módy, které by teplárny měly rozvíjet.

Co by to mohlo být?

Uvažovalo se o zpracování biomasy, uvažujeme například o solárních záležitostech. Jedna věc je zásobování a druhá je bezpečnost zásobování energiemi. Určitě nás čeká i komunikace s distributory, abychom byli rezistentní vůči blackoutu a podobně. Bude to ještě poměrně dost práce.

Četl jsem, že chcete motivovat občany, aby investovali do energetiky. To zní zajímavě.

Zatím ještě nejsme tak daleko, ale bavíme se o tom. Chtěli bychom, aby se lidé sami podíleli na investicích a byli tedy sami sobě investory. Ale volební období je neuvěřitelně krátké, čtyři roky bohužel utečou jak voda.

Vy jste zároveň i místopředsedou Hnutí ANO. V Praze je před volbami a po vládní krizi celkem „dusno“. Jste rád, že je to Prahy tak daleko?

Z této situace jsem trošku nešťastný. Tato vláda patřila k těm nejlepším, co si pamatuji. Je to škoda. Nám tady opravdu „visí“ několik věcí, které by vláda měla schválit tak, abychom mohli pokračovat v realizaci některých investic.

Funkce na vládní úrovni pro vás nepřichází v úvahu? Takže „Brno dobrý“?

Brno určitě dobrý. Samozřejmě nikdy neříkej nikdy. Všechno má svůj čas. Člověk by ale měl alespoň jedno volební období dotáhnout do konce, aby ukázal, jestli na to má.

Autor: Christian Rühmkorf

Zdroj úvodní fotky: Marie Schmerková

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *