„Je v tom hodně politiky“

Dodavatel autodílů zachovává klid. A v tom tkví jeho síla

„Zůstaneme spolehlivým partnerem, dokud z linky nesjede poslední spalovací motor.“ Může to znít jako marketingová fráze firmy, která nerozpoznala, že časy se mění, ale nestrojenému a odhodlanému Georgu Kesebergovi to člověk nějak věří. „V příštích dvou, třech desetiletích spalovací motor určitě nevymizí,“ je přesvědčený šéf závodu Mubea ve středočeském Žebráku, který dodává do automobilového průmyslu. Rozvážnost a vytrvalost by měly i v těchto neklidných dobách udržet kurz společnosti Mubea na cestě k úspěchu.

Mubea je jednou z těch rodinných firem, které za desetiletí vyrostly v globálního hráče. Ten, kdo obdivně mluví o německém „Mittelstandu“, tak myslí podnik, jako je tento. Jednatel českého závodu v Žebráku je součástí této rodiny po celý svůj profesní život. Už dobrých 38 let. Nejen, že Georg Keseberg pochází z města Attendorn, kde sídlí centrála koncernu, ve firmě se také vyučil strojním zámečníkem. Své studium strojařiny si v ní už tehdy nastavil „duálně“, část trávil v podniku a část ve škole. Od roku 1995 Keseberg pomáhal budovat závody Mubea v Česku a počínaje rokem 1999 se spolupodílí na jejich mimořádném růstu.

Závod v Žebráku se svými zhruba 1700 zaměstnanci dnes dosahuje ročního obratu pět miliard korun. Vyrábí se v něm systémy napínání řemenů, tedy součástky do spalovacího motoru, ale také podvozkové komponenty nebo díly z karbonových vláken pro luxusní segment. „Každých sedm let jsme se zdvojnásobili. A to už byl pořádný růst,“ vypráví Georg Keseberg. Jen vytrvalost, která je malým a středně velkým podnikům vlastní, ale nestačí. Potřeba je také odvaha ve správném okamžiku zabrat, ať už jde o nové obchodní modely nebo vzdělávání.

Neuvěřitelné. Bylo to muzeum

Tak tomu bylo před 15 lety, když se česká Mubea stala podnikem pro odborný výcvik. „Přicházíme tady o dvě školní generace,“ posteskl si Keseberg tehdy u ČNOPK nad českým odborným školstvím – žádný „duál“, skoro samá teorie v zastaralých učilištích, nízká reputace a málo peněz. O vyučení nebyl zájem, a to chtěl Keseberg změnit.

Osobně se vydal hledat odborníka, který by se v podniku ujal vedení duálního vzdělávání, a k druhé kariéře přemluvil zástupce ředitele středního odborného učiliště v Hlinsku Lubomíra Jandu. „Bylo to to nejlepší, co se nám mohlo stát,“ vzpomíná Keseberg. V Jandovi našel člověka se zkušenostmi, který byl připravený rozjet něco nového. Učiliště v Hlinsku šéfovi Mubea odkrylo, jak velký byl problém odborného vzdělávání v Česku. „Neuvěřitelné. Bylo to muzeum. Zchátralé. Bylo znát, že se tam neinvestovalo.“

Dnes odbornou praxí v závodech Mubea v Žebráku a Prostějově projde současně 250 učňů. Je to obrovský úspěch, který se v dobách nedostatku kvalifikovaných pracovních sil však setkává také se závistí. „Ostatní firmy nás bedlivě sledují,“ vypráví Keseberg, „a zkouší nám naše lidi vyfouknout.“

Rozebrat a obdělat

Zdá se, že v příštích letech to s růstem už nebude takové jako doteď. Automobilový průmysl prochází dobou převratných změn, kdy ve snaze nezaspat žádný trend může v rychlosti padnout i špatné rozhodnutí. Keseberg má pohybnosti, jestli je elektromobilita opravdu tak ekologická. „Je v tom momentálně hodně politiky. Ale máme vynikající inženýry, kteří se zabývají právě tím, že rozpoznávají a vyvíjejí nové oblasti a nápady.“ V Žebráku zrovna vzniká nové výzkumné a vývojové centrum pro napínací systémy řemenů. A ve vozovém parku koncernové centrály v Německu mají třeba vůz na vodíkový pohon. „Takové auto tam pak klidně rozeberou, aby se podívali, kde jsou pole, která se ještě dají obdělat,“ směje se Georg Keseberg.

Text: Christian Rühmkorf, Finja Heitmann