Česko vstupuje do závodu o AI gigafactory 

Česká republika se v Bruselu uchází o umístění gigafactory pro umělou inteligenci na svém území. O přidělení miliardového projektu se rozhodne do konce roku 2025. 

Gerit Schulze | Germany Trade & Invest 

Praha by se v příštích letech mohla stát jedním z hlavních evropských center umělé inteligence (AI). Je jedním ze 76 uchazečů, kteří u Evropské komise projevili zájem o program AI Continent. V něm chce EU ve svých členských státech investovat 20 miliard eur do vybudování pěti velkých AI gigafactories. 

Jedna z nich by mohla vzniknout v Praze-Zbraslavi. Společnost České Radiokomunikace (ČRa) zde plánuje výstavbu moderního datového centra Prague Gateway DC. Se 2 500 serverovými racky to bude největší zařízení svého druhu v Česku. Přímo vedle datového centra chtějí České Radiokomunikace vybudovat gigafactory vybavenou 100 000 specializovanými AI procesory, která by se tak zařadila mezi nejvýkonnější evropská výpočetní centra. Cílem je trénovat komplexní AI modely a vytvořit infrastrukturu pro výzkum, průmysl i startupy. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR odhaduje investiční náklady na zhruba 4 miliardy eur, z čehož dvě třetiny by financoval soukromý investor. 

Investor provozuje klíčovou komunikační infrastrukturu 

České Radiokomunikace provozují televizní, rozhlasovou a internetovou infrastrukturu po celém Česku. Disponují více než 600 vysílači a zajišťují celoplošné pokrytí signálem. Firma zároveň nabízí cloudové a datové služby. Majitelem ČRa je kanadská investiční společnost Cordiant Digital Infrastructure. 

Na výstavbě AI gigafactory chtějí ČRa spolupracovat se superpočítačovým centrem IT4Innovations v Ostravě. To již nyní provozuje nejvýkonnější počítače v Česku, které však postupně narážejí na své kapacitní limity. Plánuje se proto pořízení nové techniky, například pro výzkum Alzheimerovy choroby s využitím AI. 

Impuls pro digitální ekonomiku 

Projekt ČRa podporuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jan Kavalírek, zmocněnec ministerstva pro AI, se domnívá, že šance na úspěch jsou vysoké: „Pokud projekt ztrealizujeme, budeme disponovat jednou z nejlepších AI infrastruktur na světě.“ Gigafactory by umožnila vyvíjet a trénovat nejvýkonnější AI modely, z čehož by profitovala věda, digitální ekonomika i státní instituce, uvedl Kavalírek na platformě LinkedIn. 

Česko má od roku 2019 Národní strategii umělé inteligence, aktualizovanou v roce 2024. Země nechce být pouze uživatelem AI, ale chce se aktivně podílet na jejím vývoji. MPO proto plánuje v roce 2026 investice do AI za zhruba 800 milionů eur – má vzniknout například virtuální AI centrum nebo osvěta na školách. 

Střednědobým cílem je zvýšení kvality života a efektivity ekonomiky i státní správy pomocí AI. Proto se rozšiřuje výzkumná infrastruktura, zavádějí nové programy na univerzitách a podporuje špičkový výzkum i mezinárodní spolupráce. 

Podle propočtů asociace AI Chamber by česká ekonomika mohla díky většímu využívání AI růst o 10 miliard eur ročně, zejména díky efektivnějšímu fungování malých a středních podniků. AI Chamber doporučuje lepší propojení národních superpočítačů, vytvoření společných databází a standardů pro data a také motivaci vysokoškolských absolventů k návratu do Česka. 

Stín minulých neúspěchů 

Navzdory optimismu se ozývají i kritické hlasy. V minulosti dvě velké investice – gigafactory Volkswagenu u Plzně a datové centrum Microsoftu v Praze – zkrachovaly mimo jiné na byrokracii a zdlouhavých povolovacích procesech. Jedním z důvodů, proč Microsoft projekt zrušil, byly i relativně vysoké ceny energií. Přesto americký softwarový gigant rozšiřuje své pražské výzkumné centrum, které má být hubem pro AI ve střední Evropě. 

Kritiku vyvolává i vysoká náročnost projektu na energie a vodu. Při plném provozu by pražské AI centrum mohlo spotřebovat až 1,75 TWh elektřiny ročně – to odpovídá roční spotřebě Brna. Kapalinové chlazení serverů by navíc ročně vyžadovalo přes 2 miliony m³ vody, což by v létě mohlo být problematické. 

Dalším problémem můžou být americká exportní omezení na AI čipy. Podle pravidel zavedených za prezidenta Bidena Česko spadá až do tzv. skupiny Tier-2. To znamená, že v letech 2025–27 bude dovoz grafických procesorů omezen na 50 000 kusů a import některých AI technologií z USA bude vyžadovat zvláštní povolení. Kromě toho mohou firmy ze zemí zařazených do skupiny Tier-1 (například Německo) v Česku instalovat pouze omezenou výpočetní kapacitu. 

A navíc – konkurence je obrovská. O projekt se uchází 16 členských států. Polsko podalo přihlášku společně s Estonskem, Litvou a Lotyšskem jako konsorcium Baltic AI GigaFactory, kde je partnerem mimo jiné e-shop Allegro, cloudová společnost CloudFerro a mobilní operátor Orange Polska. V Německu zase plánují vybudovat AI gigafactory firmy NVIDIA a Deutsche Telekom. O vítězi Evropská komise rozhodne v prosinci 2025. 

Kontext: evropské AI gigafactory 

Evropská unie již nyní v rámci iniciativy EuroHPC JU (European High Performance Computing Joint Undertaking) buduje superpočítačovou infrastrukturu, která má posílit konkurenceschopnost Evropy v oblasti superpočítačů. Výpočetní kapacita je určena pro vědu, průmysl i státní správu. Iniciativa AI Factories Evropské unie využívá síť EuroHPC a má zajistit, aby Evropa byla lídrem v oblasti AI. Tyto „továrny“ budou fungovat jako výkonná výpočetní a datová centra, navržená speciálně pro vývoj a nasazení aplikací AI nové generace. Pro program InvestAI byl vytvořen fond ve výši 20 miliard eur, ze kterého má být financováno 5 AI gigafactories, přičemž 65 % nákladů má pocházet od soukromých investorů. 

Další oborové a ekonomické analýzy agentury Germany Trade & Invest naleznete  na www.gtai.de/Tschechien