Výhled ekonomiky 2026: Česko zvyšuje prognózy růstu 

Silná spotřeba a stavebnictví přinášejí české ekonomice nové impulzy. Hospodářství roste nečekaně rychle a dokonce i export zůstává odolný vůči novým obchodním překážkám. 

Podle svého programového prohlášení chce nová vláda snížit daně, podpořit výstavbu a zeštíhlit stát. Počítá se se snížením sazby daně z příjmů právnických osob z 21 na 19 % a se zlepšením možností daňových odpisů u výdajů na výzkum. Modernizovat se mají silnice a železnice a firmy mají být zbaveny části byrokratické zátěže. V oblasti větrné a solární energetiky chce nová vláda výrazně zpomalit – stejně jako u plánovaného zavedení emisního obchodování pro domácnosti a dopravu (ETS 2). Naopak podporuje rozvoj jaderné energetiky. Bližší informace o programu vlády viz str. xx. 

Poté, co Německo oznámilo, že od roku 2026 sníží ceny elektřiny firmám z energeticky náročných odvětví, roste tlak i na Českou republiku. Designovaný ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček již nevylučuje zavedení zvýhodněných tarifů pro průmysl. 

Česká ekonomika jede na překvapivě vysoké obrátky. Ve 3. čtvrtletí 2025 vzrostl hrubý domácí produkt meziročně o 2,8 %. Vláda proto zvýšila své prognózy pro roky 2025 a 2026. 

Hlavním motorem růstu jsou výdaje domácností a boom ve stavebnictví. Hodnota stavební produkce byla v září 2025 po očištění o sezónní vlivy o 14 % vyšší než před rokem. Kvůli dlouhým povolovacím procesům však nadále klesá počet stavebních povolení, což může brzy vývoj zbrzdit. K růstu v roce 2025 přispěly také stavy zásob. Mnoho firem zvýšilo skladové zásoby kvůli nejistému vývoji cel. Tento efekt však může v příštím roce odeznít. 

V průmyslu se produkce od ledna do září 2025 zvýšila o méně než 1 %. Klíčový automobilový sektor podle statistik dokonce mírně poklesl. Potíže mají zejména dodavatelé západoevropských automobilek. Klesla ale i tuzemská výroba osobních aut – za první tři čtvrtletí 2025 se snížila především kvůli poklesu produkce v závodě Hyundai v Nošovicích o 16 %. 

Ve spotřebě domácností se projevují odložené nákupy z předchozích let. Spotřebitelé profitují ze zvyšujících se reálných příjmů a méně spoří. Ministerstvo financí, které zpracovává makroekonomické prognózy, očekává v roce 2025 růst reálných mezd o 4,3 % a v roce 2026 o 3,4 %. Zatímco v průmyslu dochází k propouštění, sektor služeb a stavebnictví nabírá nové zaměstnance. Nezaměstnanost proto roste jen pozvolna. 

Podle statistického úřadu dosáhla důvěra spotřebitelů v listopadu 2025 šestiletého maxima. Maloobchodní tržby se v prvních třech čtvrtletích meziročně zvýšily po očištění o téměř 4 %. Z rostoucí ochoty domácností utrácet těží i sektor služeb. 

Geopolitické nejistoty v roce 2025 tlumily investiční aktivitu, zejména u výdajů na dopravní prostředky, stroje a zařízení. Naopak díky kofinancování z fondů EU rostou investice veřejného sektoru. 

Vláda od roku 2026 očekává opět vyšší přírůstky hrubých fixních investic. Naznačují to i zakázky v průmyslu – nadprůměrně vysoký růst objednávek do září 2025 hlásí kovozpracující podniky, strojírenství a výrobci elektrických zařízení.Probíhají větší investiční projekty v energetice (fotovoltaika, bateriová úložiště, posilování distribuční soustavy), ve výstavbě bytů a hotelů, při dekarbonizaci cementáren či v oblasti dopravní infrastruktury. 

Rostoucí dovoz spotřebního zboží a vyšší ceny dovezených meziproduktů zhoršují českou obchodní bilanci. Navíc posiluje koruna. Meziročně kurz koruny vůči euru vzrostl téměř o 5 %. Hlavní exportní trhy – Německo a Slovensko – navíc momentálně rostou jen pomalu. Dlouhodobě vysoké přebytky zahraničního obchodu se proto snižují, a tím i jejich příspěvek k růstu ekonomiky. Podle Eurostatu se dovoz v prvních třech čtvrtletích 2025 zvýšil o 4 %, zatímco vývoz jen o 3 %. 

Ministerstvo financí očekává i v letech 2026 a 2027 rychlejší růst dovozu než vývozu. Obchodní bilance však nadále zůstane výrazně přebytková. 

Česko-německý zahraniční obchod se  v roce 2025 vyvíjí pozitivně. Podle údajů Spolkového statistického úřadu vzrostl německý vývoz do Česka od ledna do září o 3,6 %, zatímco dovoz z Česka o 6 %. 

České firmy doufají, že německý „Zvláštní fond“ ve výši 500 miliard eur přinese nové zakázky – například při modernizaci silnic, investicích do klimaticky neutrální energetické infrastruktury nebo vodíkových technologií. Německé firmynaopak očekávají nový impuls díky nové české vládě a díky tomu, že se podaří rozběhnout klíčové reformy. V průzkumu AHK World Business Outlook z letošního podzimu hodnotily firmy situaci v Česku stále relativně negativně. Za největší rizika považují slabou poptávku a rychle rostoucí náklady na práci. 

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *