České strojírenství má málo zakázek
Gerit Schulze | Germany Trade & Invest
České strojírenství je pod tlakem: zvyšují se výrobní náklady a zároveň ubývají zakázky. Růst mají přinést inovativnější výrobky a nové trhy.
Trendy na trhu
České strojírenství doplácí na nízkou poptávku průmyslu doma i v zahraničí. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků a vysoké ceny energií zároveň zvyšují tlak na zavádění inovativních řešení.
Strojírenství v současnosti patří v Česku k odvětvím s nejslabším růstem. V roce 2025 vzrostl index průmyslové produkce pouze o 2 %, v 1. čtvrtletí 2026 se produkce dokonce propadla o 5 %. Ani vyhlídky nejsou příliš optimistické. Objem nových zakázek byl v 1. čtvrtletí 2026 meziročně o 3 % nižší. Poptávku sráží především slabší investiční aktivita v Evropě, uvedl na dotaz Germany Trade & Invest (GTAI) Ivo Červenka, výkonný ředitel Svazu strojírenské technologie (SST).
Svaz očekává postupné oživení až ve druhé polovině roku 2026. Od roku 2027 by mohl přijít výraznější růst, „pokud se zlepší hospodářská situace v Německu a dalších významných evropských ekonomikách,“ říká Červenka. Také na tuzemském trhu je poptávka v současnosti spíše omezená. Využití výrobních kapacit ve zpracovatelském průmyslu klesá již od podzimu 2024.
Málo operátorů strojů a rostoucí mzdové náklady
Velkou výzvou zůstává nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Ministerstvo práce a sociálních věcí evidovalo na konci května 2026 více než 410 volných míst pro strojní inženýry a techniky. Kromě toho chybělo přes 12 000 pracovníků obsluhujících stacionární a mobilní stroje.
To zvyšuje tlak na mzdy. Průměrná hrubá měsíční mzda ve strojírenství v roce 2025 nominálně vzrostla o 6 %. Počet zaměstnanců se naopak snížil o 3 % na 106 000 pracovních míst na plný úvazek.
Klesá prodej průmyslových robotů
Navzdory nedostatku kvalifikovaných pracovníků a vysokým mzdovým nákladům Česko zaostává ve využívání průmyslových robotů. Důvodem je nedostatek velkých projektů a slabší investiční aktivita automobilového průmyslu. Podle publikace World Robotics 2025 bylo v Česku v roce 2024 instalováno necelých 2 200 průmyslových robotů a Česko se tak celosvětově umístilo na 22. místě. V regionálním srovnání si v roce 2024 vedly lépe Polsko i Maďarsko.
V regionu však Česko zůstává s celkovým počtem 27 200 průmyslových robotů na prvním místě před Polskem (26 400) a Maďarskem (16 300). V roce 2024 připadalo na 10 000 zaměstnanců 216 průmyslových robotů (Německo: 449 robotů). Velký prostor pro dohánění náskoku je především v odvětvích mimo automobilový průmysl.
Ve vývoji nových průmyslových robotů zaujímá vedoucí postavení pražský Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC). Je součástí česko-německé výzkumné infrastruktury pro chytré továrny RICAIP, která v Praze, Brně a Saarbrückenu testuje továrnu budoucnosti. Mezi možné technologie patří aditivní výroba (3D tisk), autonomní robotika a interakce člověka s robotem. Právě v těchto oblastech vidí strojírenský svaz SST do budoucna dobré obchodní příležitosti pro české výrobce. „Pro konkurenceschopnost jsou rozhodující automatizace, robotika, digitalizace výrobních procesů, umělá inteligence, pokročilé technologie obrábění a energetická účinnost,“ říká Ivo Červenka.
Automobilový průmysl nadále nejdůležitějším zákazníkem
Přestože výroba vozidel prochází složitým obdobím, automobilový průmysl zůstává nejdůležitějším odběratelem českého strojírenství. Klíčové odvětví českého průmyslu investuje ročně přibližně 2,5 miliardy eur do dlouhodobého hmotného majetku. Někteří výrobci komponentů sice své závody zavírají, tři velké automobilky v Česku a jejich dodavatelé však výrobní linky nadále modernizují. Největším impulzem je přechod na elektromobilitu.
Škoda Auto otevřela v únoru 2026 v Mladé Boleslavi montážní halu na baterie s kapacitou 335 000 bateriových systémů ročně. Česko je nyní největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen. Toyota chce závod v Kolíně přebudovat na svou první evropskou továrnu na elektromobily. Výrobce nákladních vozidel Tatra Trucks rozšiřuje výrobní areál v Kopřivnici, aby mohl klíčové komponenty, jako jsou rámy, motory a převodovky, zpracovávat na jednom místě. Na nákup strojů je vyčleněno 75 milionů eur.
Jeden z předních evropských výrobců nákladních vozidel Daimler Truck chce v Česku vybudovat velký výrobní závod. V továrně u Chebu má od roku 2030 sjíždět z výrobních linek přibližně 25 000 nákladních vozidel ročně (viz Plus květen 2026).
Velké investice se chystají také v obranném průmyslu. Výrobce munice STV Group plánuje v Poličce automatizovanou výrobní linku. Strojírenská společnost PBS ve Velké Bíteši buduje nové výrobní linky na motory pro bezpilotní vojenská letadla. Výrobce dronů Primoco UAV staví výrobní závod v Písku.
Stabilním odběratelem strojírenské produkce zůstává energetika. Při přestavbě uhelných elektráren sází Česko na moderní zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET), na kterou Evropská komise poskytne 3 miliardy eur. Česko navíc očekává boom biometanových stanic. Evropská komise schválila v dubnu 2026 program podpory v objemu 3,7 miliardy eur. Cílem je mít do roku 2030 nejméně 100 zařízení.
V jaderné energetice se vedle rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany připravuje také nástup malých modulárních reaktorů (SMR). ČEZ plánuje do roku 2050 šest SMR. Turbíny má dodat německý výrobce Siemens Energy. U vodní nádrže Orlík plánuje ČEZ velkou přečerpávací elektrárnu o výkonu 750 megawattů. Impulzy pro strojírenství a výrobu technologických zařízení přinášejí rovněž nové projekty datových center a AI gigatováren a také investice v polovodičovém průmyslu.
Struktura odvětví
České strojírenství se konsoliduje. V budoucnu chce znovu růst díky inovativnějším výrobkům a novým odbytištím v zahraničí. Nedostatek zakázek z významných odběratelských zemí, jako je Německo, či z odvětví, jako je automobilový průmysl, české strojírenství sice zatěžuje, do budoucna však firmy vidí nové obchodní příležitosti v obranném průmyslu, energetice, letectví a také v železničních a infrastrukturních projektech. V těchto oblastech roste poptávka po vysoce přesných, spolehlivých a technologicky vyspělých řešeních, píše odborný časopis Svět strojírenské techniky v jarním vydání 2026. Právě zde mohou české firmy uplatnit své silné stránky.
Nejdůležitějším obchodním partnerem je Německo
V roce 2025 Česko dovezlo strojírenské výrobky v hodnotě 22,1 miliardy eur. Podle údajů Eurostatu je nejvýznamnějším dodavatelem Německo s podílem 37 %. Následují Čína (8 %), Itálie (7 %) a Polsko (6 %). Němečtí výrobci dodávají do Česka především pohonnou techniku, vzduchotechniku, armatury a čerpadla kapalin.
Objem exportu v roce 2025 dosáhl 28,6 miliardy eur. Také zde je nejdůležitějším odběratelem Německo s podílem 31 %, před USA (6 %) a Francií, Spojeným královstvím, Polskem a Slovenskem (shodně po 5 %).
Kombinát Škoda jako kolébka českého strojírenství
Mezi přední české strojírenské podniky patří holdingy, které byly při privatizaci vyčleněny z plzeňského kombinátu Škoda. Obratově nejsilnějším nástupcem je Škoda Group, která vyrábí tramvaje, elektrobusy, trolejbusy a železniční vozidla. Koncern patří české investiční skupině PPF. Významným strojírenským podnikem je dále výrobce turbín Doosan Škoda Power. Dva dodavatelé energetických zařízení Škoda JS (především pro jaderné elektrárny) a Engineering Praha (do 1. ledna 2026 Škoda Praha) patří největší české energetické společnosti ČEZ. Bývalá divize převodovek kombinátu Škoda je součástí české skupiny Wikov.
Vedle toho mají v Česku výrobní závody také zahraniční firmy jako Siemens (parní turbíny, generátory, motory), Alstom (zařízení pro elektrárny) nebo Daikin a Denso (vytápěcí a klimatizační technika). Působí tu i známí výrobci jako Honeywell, Eaton, Edwards, Bosch Rexroth, Mazak, Caterpillar a Ingersoll Rand.
Využití 3D tisku a průmyslového designu nabývá na významu
České strojírenské podniky investují i v obtížných časech. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyčíslilo jejich výdaje na dlouhodobý hmotný majetek v roce 2024 na 850 milionů eur.
Stále větší zájem je o stroje pro řešení v oblasti 3D tisku. Škoda Auto otevřela na konci roku 2025 nové centrum 3D tisku se 14 průmyslovými tiskárnami. Ročně zde vzniká přibližně 15 000 komponentů pro prototypy.
Dalším trendem je rostoucí důraz českých strojírenských podniků na průmyslový design. Stále větší význam mají aspekty, jako jsou intuitivní ovládání, vizualizace a snižování složitosti. Agentura na podporu exportu CzechTrade zřídila Design Centrum, které má podporovat design jako faktor konkurenceschopnosti domácího průmyslu.
Roste zájem o zahraniční aktiva
Protože se v poslední době kvůli vysokým cenám energií a nedostatku kvalifikovaných pracovníků zhoršily podmínky pro podnikání v Česku, některé strojírenské firmy posilují své aktivity v zahraničí. Vedle Severní Ameriky se zaměřují především na Evropu. Místní konkurenty čeští strojírenští výrobci přebírají i v Německu.
Další oborové a ekonomické analýzy agentury Germany Trade & Invest naleznete v němčině na www.gtai.de/Tschechien
Foto: Bosch, CIIRC, Bosch Rexroth