Český trh práce je v pohybu

Gerit Schulze | Germany Trade & Invest

Česká republika je nadále zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropě, přesto pociťuje dopady hospodářského poklesu v Německu, které je jejím nejdůležitějším obchodním partnerem. Poprvé po mnoha letech je v Česku více nezaměstnaných než volných pracovních míst. Hledání kvalifikované pracovní síly a odborníků však zůstává obtížné a mzdy nadále rostou. Pro firmy je stále důležitější efektivní řízení zaměstnanců.

Situace na českém trhu práce se uvolňuje. Kvůli slabému ekonomickému vývoji a klesající zahraniční poptávce musí řada firem propouštět a omezovat plány na expanzi. V důsledku toho přichází na trh práce stále více kvalifikovaných pracovníků, kteří hledají nové uplatnění.

V Česku je i nadále nejnižší míra nezaměstnanosti v EU. Podle Eurostatu, který používá metodu ILO, činila v září 2024 pouze 2,8 %, přičemž průměr EU byl 5,9 %. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR používá jinou metodiku, která zahrnuje všechny uchazeče ve věku 15 až 64 let. Podle ní dosahovala v září 2024 míra nezaměstnanosti 3,9 %. To bylo o 0,3 procentního bodu, resp. o 30 tisíc osob více než před rokem. Zároveň to je nejvyšší zářijová míra nezaměstnanosti od roku 2016.

Poprvé po sedmi letech je v České republice více nezaměstnaných než volných pracovních míst. V září 2024 bylo na úřadech práce evidováno přibližně 290 tisíc lidí bez práce a 265 tisíc volných pracovních míst.

Hospodářská krize v Německu, které je nejdůležitějším exportním trhem, vede ke snižování počtu pracovních míst ve stále více českých firmách. Jen ve 2. čtvrtletí 2024 bylo ve zpracovatelském průmyslu zrušeno 20 tisíc pracovních míst. Za prvních devět měsíců letošního roku oznámilo úřadům práce hromadné propouštění 107 podniků, což se dotklo přibližně 12 tisíc zaměstnanců. Americký dodavatel automobilového průmyslu Adient plánuje uzavřít dva závody s více než tisícovkou zaměstnanců. Pracovní místa ruší i další výrobci dílů pro automobilový průmysl, například Brawe a Fronius. Brněnský závod na výrobu traktorů Zetor propustí polovinu ze svých 300 zaměstnanců. V insolventní ostravské ocelárně Liberty hrozí ztráta 2 300 pracovních míst.

Podle studie Boston Consulting Group bude v České republice v důsledku poklesu poptávky, automatizace a využívání umělé inteligence v budoucnu zrušeno 355 tisíc pracovních míst. Mělo by se to týkat právníků, pracovníků ve výrobě, montérů a prodejců. Zároveň bude potřeba do roku 2035 obsadit přibližně 415 tisíc pracovních míst, například v oblasti vzdělávání a zdravotnictví. Potřeba rekvalifikačních opatření se stále zvyšuje.

Nedávné vlny propouštění ale neznamenají, že by firmy v České republice nyní snáze získávaly zaměstnance. Důvodem je rozdílné rozložení nabídky a poptávky po pracovní síle v jednotlivých regionech. Zatímco v ekonomických centrech, jako je Praha, Brno a Plzeň, je po kvalifikovaných pracovnících stále poptávka, ve strukturálně slabých regionech nezaměstnanost roste. Vzhledem k obtížnému hledání ubytování v oblastech s ekonomickým růstem je mobilita uchazečů o zaměstnání nízká.

Zvláště vysoká poptávka je po obsluze strojů a nekvalifikovaných pracovnících ve stavebnictví, dopravě a v průmyslu. V září 2024 tvořili polovinu všech volných pracovních míst. Podle statistik ministerstva práce byla vysoká poptávka také po řemeslnících a mechanicích, pracovnících ve službách a prodeji a lékařích specialistech.

I čtvrtletní údaje personální agentury Manpower Group ukazují, že Česká republika stále nabízí řadu příležitostí pro motivované a kvalifikované pracovníky. V září 2024 uvedlo 31 % dotázaných českých firem, že budou v následujících měsících nabírat zaměstnance. To bylo o něco více než ve stejném měsíci loňského roku. Naopak 21 % firem hodlá propouštět.

Nejvíce nových pracovních míst vzniká v IT: téměř každá druhá firma zde chce zvýšit počet zaměstnanců pro oblasti kybernetická bezpečnost a umělá inteligence. Podle Manpower má o nové pracovníky mimořádný zájem také finanční sektor, logistika a automobilový průmysl. Čím větší společnosti, tím ochotněji přijímají nové zaměstnance. Menší firmy jsou ohledně budoucnosti pesimističtější a přijímání nových pracovníků se brání.

Vláda postupně uvolňuje imigrační pravidla, aby zmírnila překážky na trhu práce. Podle údajů ministerstva práce bylo v polovině roku 2024 v České republice zaměstnáno téměř 830 tisíc cizinců. To odpovídalo 16 % celkové pracovní síly. Přibližně 290 tisíc z nich pocházelo z Ukrajiny a asi 220 tisíc ze Slovenska. Po Slovensku jsou nejvýznamnějšími zeměmi původu zahraničních pracovníků z EU Polsko, Rumunsko, Bulharsko a Maďarsko. Větší skupiny pracovních migrantů pocházejí také z Ruska, Vietnamu a Mongolska. Přibližně 6 100 pracovníků je z Německa.

Česká vláda se zaměřuje na řízenou pracovní imigraci, zároveň ale plánuje usnadnit zaměstnávání zahraničních pracovníků. Pokud poptávka po zaměstnancích v daném regionu převýší nabídku, budou moci úřady práce umístit cizince rychleji a nebudou muset nabízet práci 30 dní předem. Lidé z devíti zemí, včetně USA, Velké Británie, Jižní Koreje a Izraele, mají od července 2024 volný přístup na český trh práce a již nepotřebují pracovní povolení ani zaměstnaneckou kartu. Přední podnikatelské svazy by chtěly zjednodušená pravidla uplatnit také na pracovníky ze zemí, jako jsou Indie, Indonésie a Filipíny.

Navzdory snahám o zvýšení pracovní migrace přetrvávají na českém trhu práce problémy. Hospodářská komora upozorňuje, že v příštích deseti letech trh práce opustí na 240 tisíc zaměstnanců. V Česku by pak mohlo chybět půl milionu kvalifikovaných pracovníků.

Zaměstnavatelé a státní instituce se proto musí snažit více využívat rezervy na trhu práce. Mnozí potenciální zaměstnanci by se nechali zaměstnat, pokud by jim byla nabídnuta větší flexibilita, co se týče pracovní doby a místa. Do pracovního procesu by se také díky cíleným nabídkám mohli vrátit důchodci. To samé platí i pro ty, kdo delší dobu nepracovali kvůli rodičovské dovolené nebo péči o osoby blízké.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *