Exportně silný německý potravinářský průmysl

Jídlo je základní lidskou potřebou. Tato věta možná zní banálně, během uplynulých měsíců se však zásobování potravinami významně posunulo do centra pozornosti. Lidé byli dosud většinou zvyklí, že produkty, které právě potřebují, bez problémů seženou v supermarketu. Symbolem koronavirové pandemie se ale rychle staly prázdné regály v obchodech. Nejistota a obavy vedly ke „křečkování“. Zatímco některá odvětví ekonomiky musela přechodně zastavit výrobu, zemědělsko-potravinářský průmysl zažil zvýšenou poptávku. Přesto ale nepatří k vítězům krize.

Zvýšená poptávka sice krátkodobě vedla k vyššímu prodeji některých produktů, nebyly tak ale kompenzovány výpadky způsobené zavřením restaurací, pohostinství, kantýn a menz. Tento odbytový kanál je po maloobchodu s potravinami druhý největší a běžně se přes něj prodává asi 20 % produkce. Některé firmy očekávají pokles obratu až o 80 %. Vzrostly také náklady na hygienická opatření a bezpečnost, náklady způsobené nemocností personálu a také náklady na IT řešení, která umožňují, aby alespoň část zaměstnanců mohla pracovat z domova. Zkomplikovaly se také podmínky pro export i import.

Branže požaduje konjunkturální program, aby i nadále mohla být garantem blahobytu a zaměstnanosti

Německý potravinářský průmysl volá po rozsáhlém konjunkturálním programu a programu na podporu inovací, zaměstnanosti a spotřeby. Nejde jen o to zajistit v Německu zásobování potravinami, ale je nutno i udržet na 600 tisíc pracovních míst čtvrtého největšího průmyslového odvětví. Branže dosahuje ročně obratu 180 miliard eur a má důležitý podíl na blahobytu a zaměstnanosti v Německu. Z 90 % ji tvoří malé a střední firmy a je důležitým zaměstnavatelem především na venkově. Zpracovává přibližně 80 % německých zemědělských výrobků a z velké části zajišťuje zásobování potravinami.

Německý trh s potravinami určuje celosvětová měřítka

Německý trh s potravinami není jen největším v Evropě, je také jedním z nejnáročnějších na světě. Vedle vysokého konkurenčního tlaku, přísných zákonů a vysokých bezpečnostních standardů k tomu přispívají i stále rostoucí požadavky německých spotřebitelů. Pro většinu z nich jde o mnohem víc než se jenom nasytit. Jídlo musí chutnat, být cenově dostupné, nabídka by měla být co nejširší a musí především také dostát individuálním výživovým a životním stylům. Lidé se dnes stále více definují tím, co jí a jak to jí. Výrobky při tom musí odpovídat určité hodnotové orientaci spotřebitele, zároveň je ale potřeba, aby je bylo možné integrovat do každodenního života. Německé obyvatelstvo je čím dál více zaměstnané, mobilní, flexibilní, mezinárodní, propojené skrz nejrůznější sítě a neustále pod časovým tlakem. Část spotřebitelů důrazně hledí na spotřebu a udržitelnost, stále více se stravuje doma a vaření se v podstatě stalo jejich koníčkem. Většině lidí ale chybí čas, dovednosti nebo fantazie k tomu, aby si jídlo připravovali sami. Celá čtvrtina výdajů za potraviny dnes připadá na jídlo mimo domov. V posledních letech také vzrostla poptávka po tzv. convenience potravinách, tedy předpřipravených potravinách k přímé konzumaci nebo jednoduché přípravě.

Není tedy divu, že v roce 2018 téměř 84 % novinek tvořily právě convenience potraviny a byly nejdůležitější hnací silou inovací. Na druhém a třetím místě následovaly kategorie „zdravý“ (53,6 %) a „udržitelná spotřeba“ (44,9 %). Tyto atributy jsou samozřejmě stále více navzájem propojeny. Nejrychleji rostoucími novinkami v oblasti convenience potravin byly produktové skupiny energetické tyčinky, sportovní nápoje, pokrmy v krabičce a vegetariánské snacky.

Němečtí výrobci potravin jsou silní v exportu

Každé třetí euro dnes němečtí výrobci potravin vydělávají v zahraničí. V roce 2018 se z Německa vyvezly potraviny za 59,5 miliard eur. V meziročním srovnání to byl mírný pokles o 1 %. Téměř 50 % vývozu přitom tvoří výrobky masného průmyslu, mléčného průmyslu a cukrovinky. Stoupá také export hotových pokrmů a alkoholických nápojů.

Vzhledem k výhodám evropského vnitřního trhu, krátkým vzdálenostem a podobným preferencím spotřebitelů většina německého vývozu stále ještě směřuje do EU (78 %). Dalšímu růstu ovšem brání rostoucí konkurence a nasycené trhy.

Výrobcům proto čím dál častěji nezbývá nic jiného než vstupovat na trhy mimo EU, které disponují silnou kupní silou orientovanou na konzum. Těmi jsou například Amerika nebo Asie. Mnoho firem jejich potenciál už rozpoznalo: Exportní statistiky za rok 2018 dokládají zintenzivnění exportního byznysu především na asijském trhu. Mimo Evropskou unii byly v roce 2018 z Německa vyvezeny potraviny za 12,8 miliard eur.

Text: Monika Larch, referentka tiskového servisu a PR ve Spolkové asociaci německého potravinářského průmyslu
Foto: Rewe Group