Firemní strategie: různé cesty k inovacím
„Hledají se vycházející hvězdy, nabízíme tři miliony korun,“ píše se v inzerátu, který zrovna obletěl svět. Jedinečné nápady takto hledá firma Metro/Makro, která otevírá brány třetího ročníku svého akcelerátoru pro startupy. „Neexistuje geografické omezení, dostáváme nápady i ze zemí, kde nepodnikáme. Existuje tak velká šance, že dostaneme opravdu fantastický nápad,“ říká vedoucí komunikace firmy Makro Cash & Carry Romana Nýdrle.
Velká část klientů Makra jsou restaurace či malé obchody a ti nemají prostředky věnovat se vyhledávání inovací. Pro Metro/Makro je ale důležité, aby se jejich zákazníkům dařilo, proto se společnost rozhodla, že pro ně bude nápady hledat sama. „Obohacuje to i nás. My startupům ukazujeme, jaké jsou na trhu potřeby, a oni nás inspirují moderními myšlenkami,“ doplňuje Nýdrle.
Svůj vlastní inkubátor založila už řada firem, inovace v energetice takto vyhledává od roku 2013 i firma E.on. První rok se do akcelerátoru mohli přihlásit pouze zaměstnanci firmy, později se program otevřel. „V souvislosti s orientací na zákazníky jsme změnili přístup, podporujeme už jen ty projekty, u kterých je prokazatelné, že je po nich na trhu poptávka,“ říká Ingrid Land, manažerka akcelerátoru :agile firmy E.on.
Evropské firmy chtějí mít vývoj celkově více pod kontrolou. „Například v USA firmy dávají startupům velkou volnost. Začátky bývají pro startupy natolik těžké, že potřebují mít velkou míru motivace, která většinou v zaběhnutých firmách není,“ říká odborník na startupy Marek Nový. Tento přístup ale s sebou samozřejmě nese i větší riziko.
Větší kontrolu nad nápady mají firmy, které založí vlastní inovační oddělení. „Vývoj je drahá věc a návratnost je těžko spočitatelná,“ říká Petr Závičák z firmy H&B Delta ze Vsetína, která nabízí střechy a stavby na klíč. Firma neměla časové možnosti pro vývoj a ani potřebné stroje, nicméně tlak zákazníků ji donutil se inovacím věnovat. „Nechtěli jsme už být závislí na produktech dodavatelů, ale chtěli jsme na trh přinést vlastní výrobek. Měl být levnější a designově moderní,“ říká Závičák. Vývoji se tak proto od roku 2015 věnují zkušení kolegové společně s mladými lidmi. „I když je to s absolventy někdy těžké, tak nejsou zatíženi pracovními procesy a mají čerstvou hlavu,“ říká Závičák.
Spolupráce zkušených pracovníků s mladými lidmi se v oblasti inovací ukazuje jako klíčová, což potvrzuje i firma Thimm vyrábějící obaly. Firma provozuje několik vývojových oddělení nejen v Německu, ale také v Česku. „Chceme být zákazníkům nablízku. Jejich požadavky chceme řešit v jejich mateřštině a přímo na místě. Nezastupitelná je také blízkost vývojového oddělení k produkci,“ říká jednatel Thimm Packaging ve Všetatech Martin Hejl.
Dalším tradičním modelem zavádění inovací do firem je kupování startupů. Firma ABRA před čtyřmi lety koupila FlexiBee a díky transakci získala také celou řadu nových technologií. „Nikdy není hotové. Musíme inovovat v podstatě neustále, protože to od nás klienti očekávají,“ říká ředitel softwarové firmy ABRA Martin Jirmann. Proto motivuje své zaměstnance, aby sledovali trendy v oboru. „Lidé to nedělají pro finanční odměny, spíše je baví si to vyzkoušet,“ prozrazuje Jirmann. Proto se vždy vyplatilo nechat pracovat zaměstnance na těch projektech, které sami objevili.
Na nutnost prosadit se v digitalizovaném světě reagovala i automobilka Škoda Auto. „Rozhodující bude optimálně propojit osvědčené pracovní postupy s požadavky mladého digitálního světa,“ říká vedoucí rozvoje podniku a digitalizace společnosti Škoda Auto Andre Wehner. Společně s Creative Dock proto založila samostatné centrum pro vývoj inovací DigiLab.
Která cesta k inovacím je tedy nejlepší? „To se nedá říct. Firmy se snaží připravit na budoucnost, kterou ale z principu znát nemohou,“ uzavírá Marek Nový.
Autor: Bára Procházková
Zdroj úvodní fotky: ESO/H. Dahle – , CC-BY 4.0, Wikimedia
