Česko musí více recyklovat

Gerit Schulze | Germany Trade & Invest

S rostoucí životní úrovní v Česku roste i množství odpadu. Země v oblasti recyklace a opětovného využití zaostává za evropskými cíli a výrazné investice jsou nezbytné. 

Trendy na trhu 

Množství odpadu v Česku dál roste. Týká se to průmyslu i domácností. Důvodů je několik: rostoucí životní úroveň, růst ekonomiky, boom internetového obchodu i nárůst počtu obyvatel po příchodu uprchlíků z Ukrajiny po ruské invazi. V roce 2024 dosáhl objem odpadu rekordních 40,3 milionu tun. 

Více komunálního odpadu než v jiných zemích EU 

Podle Eurostatu připadlo v roce 2023 v Česku 538 kg komunálního odpadu na obyvatele, tedy o 27 kg více, než je průměr EU. Podíl skládkování u komunálního odpadu klesl ze 48 % v roce 2021 na 42 % v roce 2024. Zbytek se spaluje, recykluje nebo kompostuje. V evropském srovnání má však Česko co dohánět. Každý rok na tuzemských skládkách končí více než 5 milionů tun odpadu, zhruba polovina připadá na komunální odpad. 

Roste význam cirkulární ekonomiky 

Toto množství by se mělo v příštích letech snižovat. Cestu k efektivnějšímu oběhovému hospodářství popisuje akční plán Cirkulární Česko. Ten počítá s tím, že se už při návrhu výrobků bude více zohledňovat jejich budoucí recyklace. Počítá se s podporou nových recyklačních technologií i zaváděním digitálních a chytrých řešení pro odpadové hospodářství. Součástí mají být i automatizované provozy nebo roboti pro třídění a recyklaci odpadu. 

Plán rovněž usiluje o omezení jednorázových výrobků, zejména plastových. U bioodpadu se má více podporovat kompostování, u stavebního odpadu pak důslednější oddělování jednotlivých materiálů, například prostřednictvím selektivní demontáže budov. Cílem je zabránit tomu, aby objem odpadu rostl úměrně hospodářskému růstu. Přispět k tomu má i rozvoj sdílené ekonomiky, tedy společného využívání zdrojů. 

Změna vlády přinesla nové priority 

Podle programového prohlášení nové vlády má být zálohový systém pro PET lahve a nápojové plechovky zaveden pouze tehdy, pokud se prokáže jeho ekologický přínos. Na začátku ledna 2026 byl proto zamítnut návrh zákona předchozí vlády, který počítal se zavedením záloh. Premiér Andrej Babiš považuje současný systém třídění odpadu prostřednictvím sběrných nádob za efektivnější. V Česku se každoročně uvádí na trh přibližně 1,8 miliardy PET lahví, což odpovídá 47 tisícům tun, a dalších 800 milionů nápojových plechovek o celkové hmotnosti 15 tisíc tun. 

Současná vládní koalice chce zároveň rozšiřovat zařízení na energetické využití odpadu, aby se snížilo množství odpadu ukládaného na skládkách a zároveň vyráběla energie. Na evropské úrovni by se Česko mohlo zasazovat o to, aby se na energetické využití odpadu nevztahovaly emisní povolenky. Menší recyklační a odpadové firmy mají získat podporu díky deregulaci a omezení byrokracie. Nová vláda trvá na zákazu skládkování komunálního odpadu po roce 2030. 

Ještě za předchozí vlády vznikl také nový Plán odpadového hospodářství ČR do roku 2035, který byl schválen na konci roku 2025. 

Energetické využití odpadu 

Stále důležitější roli hraje termické využití odpadu. V současnosti jsou v Česku v provozu čtyři větší zařízení na spalování komunálního odpadu – v Praze, Plzni, Liberci a Brně. Zpracuje se v nich přibližně 14 % komunálního odpadu. Další zařízení se plánují nebo již vznikají. Investiční podporu z Modernizačního fondu EU získalo pět projektů: Mělník, Komořany, Planá nad Lužnicí, Písek a Vráto. Do roku 2028 by mělo přibýt dalších 700 tisíc tun roční kapacity pro spalování odpadu. 

Elektřina z kuchyňského odpadu 

Další oblastí energetického využití odpadu je výroba bioplynu. Více než desetinu českého odpadu, zhruba 4,3 milionu tun ročně, tvoří biologicky rozložitelné složky. Stávající bioplynové stanice ale takové množství zatím nedokáží zpracovat. Plán odpadového hospodářství proto počítá do roku 2035 s novými zařízeními, která by mohla přijmout dalších 400 tisíc tun bioodpadu. To by znamenalo zhruba zdvojnásobení současné kapacity. Zároveň se mají rozšiřovat i kompostárny. Odborníci odhadují potřebné investice na více než 300 milionů eur. Financování má být možné z evropských programů, například z Modernizačního fondu nebo Národního plánu obnovy. 

Struktura odvětví 

V Česku se každoročně znovu využije nebo zpracuje přibližně 35 milionů tun odpadu. Odpadové hospodářství tak představuje významné hospodářské odvětví. Celková míra využití odpadu však již deset let stagnuje na úrovni kolem 86 %. 

Česko neplní cíle EU 

Další tlak na změny přichází z Bruselu. Od srpna 2026 začne ve všech členských státech platit evropské nařízení o obalech 2025/40. Do roku 2029 bude nutné sbírat 90 % všech jednorázových plastových lahví a nápojových plechovek. Od roku 2030 navíc plastové obaly budou muset obsahovat nejméně 25 % recyklovaného materiálu a tento podíl se bude dále zvyšovat.  

Pro Česko je to problém, protože dnešní sběrné kvóty jsou výrazně pod požadovanou hranicí. U PET lahví se pohybují kolem 70 %, u plechovek pouze kolem 30 %. Evropská pravidla přitom počítají se zavedením zálohových systémů tam, kde členské státy nedokážou 90% hranici splnit jiným způsobem. Česká vláda to ale začátkem letošního roku odmítla.  

Už nyní musí Česko odvádět do rozpočtu EU poplatky za nerecyklované plasty. Sběr, zpětný odběr a využití obalového odpadu v zemi dnes organizuje společnost Eko-Kom. Do jejího systému je zapojeno více než 99 % obyvatel. Zástupci společnosti Eko-Kom jsou přesvědčeni, že ke zlepšení výsledků postačí zvýšit počet sběrných míst. Výrobci nápojů naopak prosazují zavedení záloh, protože by jim pomohly zajistit dostatek recyklovaného PET granulátu. 

Roste elektroodpad i počet autovraků 

Rostoucím trhem je také zpracování elektroodpadu, protože prodeje elektronických zařízení dále rostou. Také zde ale Česko zaostává za požadavky EU. Podle směrnice 2012/19/EU má být zpětně odebráno 65 % prodaných elektrických a elektronických zařízení. Český plán odpadového hospodářství proto navrhuje zvýšit sběr prostřednictvím lepší logistiky a informačních kampaní. Rozšířit se mají i recyklační kapacity pro lithium-iontové baterie a komponenty do elektromobilů. 

Rostoucím segmentem je také likvidace autovraků. Česko patří k zemím s nejstarším vozovým parkem v Evropě. Je zde registrováno asi 6,9 milionu osobních aut, jejichž průměrné stáří je 16,7 roku. V roce 2025 bylo zlikvidováno rekordních 195 tisíc autovraků. Jejich zpracováním se zabývá přibližně 330 firem. 

Podle údajů ministerstva životního prostředí se v Česku sběrem, tříděním, skládkováním a zpracováním odpadu zabývá více než 8 200 firem. V registru ministerstva lze dohledat specializované podniky pro všechny typy nakládání s odpady i zařízení pro zpracování a odstraňování odpadu.