Česko dělá s Ukrajinou dobré obchody
Česká ekonomika chce prohloubit své angažmá na Ukrajině a má k tomu podporu vlády. Obchod mezi oběma zeměmi v posledních letech výrazně roste.
Gerit Schulze | Germany Trade & Invest
Ruská agrese sice přinesla Česku vysoké ceny energií a rekordní počet uprchlíků. Vzájemné hospodářské vztahy mezi Českou republikou a Ukrajinou však neutrpěly. Naopak — české firmy se na Ukrajině angažují stále intenzivněji. Mohou při tom využít státní podporu i zajišťovací nástroje.
Česká vláda začátkem září 2025 prodloužila program humanitární pomoci, stabilizace a obnovy Ukrajiny. Na období 2026-30 je vyčleněno 41 milionů eur.
Evropské peníze pro obnovu Ukrajiny
V březnu 2025 schválila Evropská komise České republice v rámci Evropského nástroje pro Ukrajinu částku 188 milionů eur. Z toho 100 milionů směřuje do garancí bankovních úvěrů pro obnovu ukrajinské energetiky. Český stát k tomu přidá vlastní prostředky. Národní rozvojová banka (NRB) tak má k dispozici 200 milionů eur a může poskytovat garance českým firmám, které si berou úvěry u ukrajinských bank.
Dalších 88 milionů eur bude využito na modernizaci šesti ukrajinských nemocnic — ty mohou nakupovat lékařské přístroje od českých výrobců nebo využít služby českých expertů. Program realizuje Česká rozvojová agentura ve spolupráci s NRB.
Česko zaměřuje svou pomoc především na energetiku, vodohospodářství a zdravotnictví v oblastech blízko fronty. Klíčovým regionem je Dněpropetrovská oblast, kde působí už 20 českých podniků. „Tuto oblast jsme zvolili kvůli silnému průmyslovému charakteru, který dobře odpovídá české ekonomické struktuře,“ odpověděl na dotaz agentury Germany Trade & Invest Tomáš Kopečný, který do konce roku 2025 působí jako vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny.
Podnikání se soustředí hlavně na západní Ukrajinu
Z bezpečnostních důvodů je většina aktivit situována na západ Ukrajiny. Například brněnská firma Time & Space vyrábí od roku 2017 kabelové svazky pro automobily a domácí spotřebiče ve městě Stryj ve Lvovské oblasti. Její ředitelka Michaela Macharik zde plánuje vytvořit klastr českých firem. Už nyní se tu usadil výrobce ekologické techniky, středočeská firma Dekonta, která chce vyrábět mobilní zařízení na úpravu vody.
Dalším významným hráčem je těžební a energetický koncern MND, který tu už více než deset let těží zemní plyn. V roce 2025 plánuje vytěžit rekordních 150 milionů m³ zemního plynu — více než dvojnásobek oproti roku 2024. Současně investuje do kogeneračních jednotek a větrných elektráren; v září 2024 byl zprovozněn 59MW větrný park ve Lvovské oblasti.
Výroba biomasy pro tepelné elektrárny
V energetice je aktivní i pražská investiční skupina RSJ. Zakládá plantáže rychle rostoucích topolů pro výrobu biomasy a buduje menší teplárny, které zásobují školy, nemocnice a školky. Do ukrajinských projektů plánuje investovat až 20 milionů eur.
Strojírenská firma DAKO-CZ dodává na Ukrajinu brzdové systémy a komponenty pro kolejová vozidla. ICE Industrial Services zase vyrábí mobilní betonové 3D tiskárny, které se na Ukrajině využívají při stavbě bunkrů. Firma očekává, že 3D tisk betonu se stane klíčovým nástrojem při obnově země po válce.
Významný investor v zemědělském byznysu
Jedním z největších českých investorů na Ukrajině je firma Agromino, která na 42 000 hektarech pěstuje obilí a olejniny. Majitelem je Petr Krogman, vlastník zemědělské společnosti ZD Dobruška.
Daří se i výrobcům nafukovacích maket vojenské techniky. Takovéto gumové tanky stojí jen zlomek toho, kolik stojí rakety, které na ně byly vystřeleny. Například firma Inflatech z Děčínska od začátku války ztrojnásobila své tržby na Ukrajině na 2,8 milionu eur (2024). Dalším výrobcem je Kubíček Factory z Brna.
V obranném sektoru má Česká republika mimořádně těsné vazby. Skupina CSG, největší český koncern v obranném průmyslu, plánuje tři joint venture na výrobu munice a chce investovat stovky milionů eur. O krok dále už jsou firmy Sellier & Bellot a Česká zbrojovka ze skupiny Colt CZ, které ve spolupráci s ukrajinskými partnery přímo na místě vyrábí munici a útočné pušky.
Rekordní objem zahraničního obchodu
Vzájemná obchodní výměna výrazně roste. Podle Eurostatu dosáhl vzájemný obchod v roce 2024 rekordní 3,3 miliardy eur, přičemž Česko vykázalo výrazný přebytek.
Pozitivní saldo vzniká především v oborech zařízení pro energetiku — transformátory, úložiště elektrické energie, turbíny a vybavení elektráren, telekomunikační technika, vozidla, zbraně, chemikálie, ale také potraviny i zemědělské stroje. Naopak z Ukrajiny proudí do Česka především železná ruda, ocel, elektrické stroje, potraviny, nábytek a další výrobky ze dřeva.
Rostoucí obchodní výměna vedla koncem roku 2024 k založení Česko-ukrajinské obchodní komory. Komora začátkem září 2025 v Praze uspořádala konferenci Building Bridges, kde Martin Pospíšil, tehdejší vedoucí odboru evropských zemí Ministerstva průmyslu a obchodu, vyzval firmy k většímu zapojení: „Po válce tam přijdou všichni. A já doufám, že si Ukrajinci budou pamatovat, kdo tady byl už předtím.“
Foto: Inflatec, MPO