Česká ekonomika se zotavuje velmi pomalu
Slabá tuzemská poptávka a vysoké náklady způsobují české ekonomice problémy. Vláda navíc připravila balíček úsporných opatření. Oživení ekonomiky zatím nepřichází.
Gerit Schulze | Germany Trade & Invest
Hlavní téma: hledá se gigafactory
Česká republika fascinovaně sleduje nejnovější úspěchy na poli investic v Německu. I vláda Petra Fialy by ocenila, kdyby se v Česku začaly stavět nové továrny na výrobu polovodičů, podobně jako v Drážďanech a Magdeburku, nebo továrny na výrobu bateriových článků jako v Salzgitteru, Erfurtu a Kamenzu. Současný hospodářský model Česka ovšem naráží na své limity. V čistě výrobních závodech mezinárodních koncernů bude v budoucnu možné vytvářet pouze malou přidanou hodnotu. Technologický odklon automobilového průmyslu od spalovacích motorů navíc ohrožuje nejdůležitější české průmyslové odvětví.
Česko se proto snaží přilákat do země stěžejní investice, které budou mít řetězový efekt na zbytek ekonomiky. Vláda dva roky jednala s Volkswagenem o výstavbě gigafactory u Plzně. Na začátku listopadu 2023 ovšem wolfsburgská automobilka projekt zastavila. Schválena zatím ještě není ani továrna na výrobu polovodičů americké firmy Onsemi na Moravě. Mezitím čínský výrobce baterií CATL investuje v maďarském Debrecíně za více než 7 miliard eur. I Polsku se podařilo přilákat některé světové „těžké váhy“, jako například LG. Průmyslově vyspělému Česku naopak hrozí, že ztratí krok s důležitými technologiemi budoucnosti. Vývoj a výrobu inovativnějších produktů brzdí nedostatek pracovních sil a rostoucí mzdy.
Vláda Petra Fialy chce proto konečně využít nového růstového potenciálu. V prvé řadě se zaměřuje na masivní rozšíření dopravní infrastruktury a chce z České republiky udělat logistické centrum. Levnější energii a bezpečnější zásobování mají zajistit jaderné elektrárny. V oblasti administrativy vláda vkládá naděje do rychlejších, digitálních procesů.
Hospodářský vývoj: pozvolný návrat k růstu
Současný propad hospodářství ukazuje, jak moc je Česko závislé na prosperitě svého západního souseda. Jakmile se německá ekonomika ocitne v recesi a z Německa přichází méně zakázek, začne se zadrhávat i česká ekonomika. Ve 2. a 3. čtvrtletí 2023 se v Česku meziročně snížil HDP o 0,6 %. Pro rok 2023 očekává Ministerstvo financí ČR pokles o 0,5 %.
Propad se v poslední době projevil zejména ve stavebnictví, finančním sektoru a zemědělství. Kvůli vysokým cenám a nejistým vyhlídkám výrazně omezily spotřebu domácnosti. O něco ochotnější utrácet byly firmy, které podle prvních odhadů zvýšily tvorbu hrubého fixního kapitálu o více než 2 %. Impulsy přicházejí také od státu, který mírně zvýšil výdaje.
Zřejmě již bylo dosaženo dna
Česká ekonomika už zřejmě dosáhla dna. ČNB očekává, že v roce 2024 by měl růst HDP o 1,2 % a v roce 2025 o 2,8 %. Ministerstvo financí počítá na rok 2024 s 1,9% růstem HDP. České republice trvalo déle než jiným zemím, než se vyrovnala s propadem způsobeným pandemií. Je poslední zemí EU, která se svým výkonem vrátí na předcovidovou úroveň až v roce 2024.
Jedním z důvodů dlouhého útlumu je vysoká inflace, která bude v roce 2023 již druhý rok v řadě dvouciferná. Očekává se, že 2% cíli se inflace přiblíží až v roce 2025. Spotřebitelé se tak museli smířit s poklesem reálných mezd a výrazně omezili spotřebu. Průmysl orientovaný na vývoz bojuje s cenami energií, které patří k nejvyšším v Evropě. Problémy firmám dělá také silná česká koruna a vysoké úrokové sazby. Na začátku listopadu 2023 ČNB ponechala klíčovou úrokovou sazbu na 7 %, což je nejvyšší hodnota za uplynulých 24 let.
Úsporný balíček zpomalí oživení
Od roku 2024 si Češi budou utahovat opasky. Ambiciózní balíček úsporných opatření má za cíl vyrovnat veřejné finance a přinést do státního rozpočtu během dvou let dodatečných 150 miliard Kč (6 miliard eur). Náklady ponesou domácnosti i firmy. Zvýší se mimo jiné daň z příjmů právnických osob, DPH u vybraných skupin výrobků a více zdaněny budou osoby s vyššími příjmy. Vláda očekává, že úsporný balíček sníží v krátkodobém horizontu hospodářský růst o 0,3 procentního bodu.
Kromě toho porostou i ceny energií. Stát chce, aby od roku 2024 firmy a domácnosti opět platily poplatek na podporu obnovitelných zdrojů energie, který byl od podzimu 2022 financován ze státního rozpočtu. Firmy z průmyslových odvětví s vysokou energetickou náročností, jako je chemický průmysl, výroba kovů a zpracování dřeva, již v roce 2023 omezily výrobu.
Slabý hospodářský vývoj se projevil i v zahraničním obchodě. V prvních třech čtvrtletích roku 2023 klesl dovoz zboží do České republiky meziročně o téměř 6 % (v korunovém vyjádření). Vzhledem k tomu, že vývoz se ve stejné době mírně zvýšil o 1 %, došlo ke zlepšení obchodní bilance. V roce 2023 oslabí i zahraniční obchod s Německem. Český export na nejvýznamnější odbytový trh se v září meziročně propadl o 12 %. V průzkumu AHK World Business Outlook z podzimu 2023 označilo 61 % dotazovaných německých firem v České republice za riziko nízkou tuzemskou poptávku. Velmi negativně firmy hodnotily vysoké ceny energií a nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Přesto německé firmy v Česku rozšiřují své investice: 45 % firem plánuje investovat do rozšíření výroby, 19 % do výzkumu a vývoje a 9 % do logistických kapacit.