Lipsko rozvíjí svoji image vzkvétajícího města

Partnerské město Brna chce mít v roce 2030 přes 700 000 obyvatel. Lipsko roste – hlavně protože jeho hospodářství výrazně roste. Partnerské město moravské metropole Brna je v mezinárodním kontextu známé především jako veletržní město.

Není divu, nové veletržní prostory s kongresovým centrem o celkové ploše 120 000 metrů čtverečních na severu města skýtají ty nejlepší podmínky pro spojení klasických veletrhů a osobních kontaktů se všemi elektronickými kanály běžnými při dnešním obchodování. Principem těchto veletrhů, zahrnujících 30 různých odborných zaměření za rok, je spojení témat s udržováním kontaktů v branži. Lipské veletrhy splňují nároky výstaviště, kongresové platformy i digitálního hubu.

Výstaviště se posunulo blíže k dálnici A 14, která směřuje jihovýchodně do Drážďan a poté do Prahy a na severozápadě umožňuje přes Magdeburg rychlé spojení s Hamburkem a Porúřím. Pro Lipsko je ale tato dálnice především novou „šňůrou perel“. Téměř všechny důležité podniky, které nově sídlí v Lipsku, už u této transevropské magistrály zapustily kořeny. Nejdříve tu bylo letiště. Letos v létě od jeho postavení uplyne 90 let, po roce 1990 prodělalo neuvěřitelnou modernizaci a od roku 2000 má dvě startovací a přistávací dráhy. V ročních bilancích tohoto mezinárodního letiště se uvádí více než 2 miliony pasažérů a za rok 2016 poprvé více než 1 milion tun odbaveného nákladu. Letiště Lipsko/Halle se tak stalo druhým největším německým nákladním letištěm a pátým největším v Evropě. Pro Lipsko to znamenalo intenzivní napojení na globální ekonomiku.

Zdroj: Leipziger Messe/Brzoska

Nové továrny na severu města patří světovým trhům; mají mezinárodní dodavatele a klienty ve všech světadílech. Všechno začalo Porschem. Výrobce sportovních aut v září 1999 ohlásil své rozhodnutí, že nový závod pro avizovaný model Cayenne postaví v Lipsku. V Lipsku? Odborníci žasli a v historii města museli listovat téměř sto let zpátky, aby narazili na počátky lipské výroby automobilů, která ovšem tehdy probíhala spíše v malém. Porsche ovšem nezajímal lesk minulosti, ale dnešní potenciál odborných pracovníků, dopravní napojení a městská správa nakloněná rozvoji ekonomiky vyznačující se nebyrokratičností a rychlým vyřízením potřebných povolení.

V roce 2001 následovalo BMW. O nový, atraktivní závod této automobilky se tehdy ucházelo 250 výrobních míst z celé Evropy. Ve sportovním výběrovém řízení, v němž v každém novém kole přibývaly nároky, postupně ubývali zájemci. V konečném klání byl francouzský Arras, český Kolín, bavorský Augsburg, severoněmecký Schwerin a právě Lipsko, přičemž každé město mělo své specifické silné stránky. Lipsko ale zvítězilo a vyrovnalo se městům, v nichž sídlí automobilky, a to poté, co tento vývoj nastartovalo Porsche. 1. března 2005 z lipské montážní linky sjelo první BMW. Supermoderní továrna od té doby převzala výrobu různých nových modelů v rámci mezinárodního závodního koncernu BMW. Ještě významnější je ovšem role kompetenčního centra elektromobility jakožto tématu budoucnosti v BMW.

To, že se v posledním čtvrstotletí v Lipsku usídlilo několik světových firem, umožnilo bezpochyby kompletní strukturální proměnu hospodářství. Porsche a BMW zde vyrábí auta. DHL tu má největší hub v globální letecké přepravě, Amazon tu posiluje své logistické centrum uprostřed Evropy. Všechny tyto firmy zamířily na sever Lipska. Západ města, kde od roku 1870 po 120 let tkvělo těžiště průmyslu, prodělal naproti tomu zdánlivě nevratnou ztrátu své někdejší nesporné přidané hodnoty. Šok ovšem trval jen krátce. Neboť Lipsko je koneckonců také univerzitním městem (od roku 1409, kdy část profesorů na protest proti změnám vyvolaným kutnohorským dekretem odešla z pražské univerzity do Saska, kde založili novou univerzitu). Čím dál více mladých lidí a vysokoškolských absolventů poznává hodnotu historických čtvrtí. Ne v každé někdejší továrně se dnes vyrábí. Hodně prostor se proměnilo na vyhledávané lofty. Po radikální ekologické kúře městem opět protékají čisté vodní toky a navyšují tak hodnotu někdejších továrních areálů. Urbánní kvalita se příjemně vrství.

Zdroj: Porsche AG

Hodně zrenovovaných fasád si ponechalo svůj původní průmyslový ráz, za zdmi se mnohdy nachází neuvěřitelně kreativní scéna. Například HHL Leipzig Graduate School of Management, jedna z nejvýznamnějších evropských business schools, se soustředí na témata jako leadership, ale také zakládání firem v rychle rostoucích odvětvích. SpinLab je zase tím správným místem pro rozvíjení nápadů, urychlení vývoje konceptů a propojování nekonvenčních byznys nápadů s jasnou obchodní realizací. Limity? Žádné. Nová softwarová řešení jsou žádaná stejně jako trendy potraviny. Nápady tak dva roky klíčí ve skleníku perspektivních byznys modelů uprostřed někdejší přádelny. Firmy, které jsou následně dost velké na to, aby dále expandovaly, najdou v sousedství dostatek prostoru.

Lipsko roste. Po úbytku obyvatelstva v divokých letech transformace a novém orientování po roce 1990 se město od počátku nového tisíciletí vrátilo na cestu dlážděnou úspěchy. Počet obyvatel je momentálně těsně pod 600 000. Snem je do roku 2030 dosáhnout více než 700 000 obyvatel. A co se vývoje města a vzestupu týká, hovoří se i o paralele ke sportu: Fotbalovému klubu RB Lipsko před osmi lety fandilo jen pár nadšenců. V sezóně 2016/2017 se ale probojoval do bundesligy, hned skončil druhý a v příští sezóně bude hrát Ligu mistrů. Podobně je to s městem Lipsko – chce se stát jednou z evropských metropolí a nyní už má vzor, co se cílevědomosti a úspěšné metodiky tréninku týká.

Autor: Helge-Heinz Heinker

Zdroj úvodní fotky: Stadt Leipzig, Michael Bader

Schreibe einen Kommentar

Deine E-Mail-Adresse wird nicht veröffentlicht. Erforderliche Felder sind mit * markiert.