Rozhovor s ekonomem a profesorem na Princetonské univerzitě Markusem K. Brunnermeierem

Za svou poslední knihu „Resilientní společnost” obdržel Německou cenu za nejlepší ekonomickou knihu roku 2021.

Ve své knize píšete: „Pokud jsou lidé čas od času vystaveni rizikům, mohou se na individuální i společenské úrovni naučit resilienci.“ Klimatické změny, koronavirová pandemie a nyní válka v Evropě – stali jsme se tváří v tvář tak častým krizím výrazně odolnějšími?

Určitě vás to tolik neukolébá do falešného pocitu bezpečí a na nejistotu jste lépe připraveni. Stále více si také uvědomujete, že jste neustále vystavováni novým šokům a že krize lépe překonáváte, pokud jste přizpůsobiví, flexibilní a agilní. Během světové finanční krize a krize eura také vzniklo mnoho nových politických nástrojů. Měli jsme tak k dispozici větší sadu ekonomických nástrojů pro pandemii, stačilo některé nástroje oprášit a hned jsme je mohli použít. Země, které měly v minulosti zkušenosti s onemocněním SARS, se v počáteční fázi pandemie dokázaly s krizí lépe vyrovnat.

Důležitou vlastností resilientních lidí a organizací je schopnost na danou situaci pružně reagovat. Jaké rady dáváte generálním ředitelům, aby jejich firma (procesy, management, zaměstnanci atd.) byla odolnější?

Je důležité nenechat se paralyzovat šokem. Abyste se v nouzových situacích mohli agilně přizpůsobit novým okolnostem, je třeba hodit přes palubu nejedno tabu. Z dlouhodobého hlediska je také potřeba restrukturalizovat procesy. Před pandemií vše probíhalo „just-in-time“. Minimalizovaly se zásoby, snižovaly náklady. Dodavatelské řetězce „just-in-time“ jsou v době krize velmi křehké, resilience proto vyžaduje nové myšlení. Vhodnější je tzv. přístup „just-in-case“. Pak je možné reagovat i na nepředvídatelné události. Výrobky by také měly být navrhovány tak, aby například každý jednotlivý čip v automobilu nebyl speciálně určen pouze pro jednu speciální funkci, ale aby bylo možné obecně používat generické čipy. Pokud dojde k výpadku dodávky jednoho typu čipů, lze jej nahradit generickým čipem, který lze použít podobně snadno jako kostky lega. Princip speciálních dílů by měl být nahrazen principem lega.

Blíží se konec globálních dodavatelských řetězců a vstoupí firmy do éry lokalizace, reshoringu nebo nearshoringu?

Globální ekonomika čelí zásadní změně. Roste význam reshoringu, výroba se přesouvá zpět do Německa. To s sebou přinese vyšší náklady a pokles naší životní úrovně. Druhým přístupem k vytvoření větší resilience je tzv. multisourcing. Místo toho, aby vstupní produkty pocházely z jedné země, pocházejí od tří různých firem na třech různých kontinentech. Pokud jedna z nich vypadne, máte „v zásobě” další dvě. Tento přístup je mnohem levnější a jeho výhodou je také to, že budou méně trpět rozvíjející se ekonomiky. To je důležité zejména pro Německo, které chce do těchto zemí exportovat své výrobky. Třetím přístupem je takzvaný „friendshoring“. Výrobu zadáváte pouze do spřátelených zemí. To by svět rozdělilo na dva bloky a také by nebylo jednoduché určit, kdo je přítel a kdo nepřítel.

Markus K. Brunnermeier se narodil v roce 1969 v německém Landshutu. Je profesorem Edwards S. Sanford na Princetonské univerzitě, ředitelem Bendheimova centra pro finance na Princetonu, Sloanovým výzkumným pracovníkem a držitelem Bernácerovy ceny za mimořádný přínos v oblasti makroekonomie a financí. Získal řadu ocenění. Za svou poslední knihu Resilientní společnost obdržel Německou cenu za nejlepší ekonomickou knihu roku 2021.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *