Rozhovor s Karlem Havlíčkem

„Tady česká vláda nijak nezaostává“

Pane vicepremiére, druhá vlna koronaviru stále ještě drží v šachu zemi i její ekonomiku. Můžete prosím krátce zhodnotit situaci?

Jsme v situaci, jaká tu nikdy předtím nebyla. Ochrana zdraví je v tuto chvíli prioritou, i když jsme kvůli tomu museli omezit ekonomiku. Ale ustojíme to, také díky dobré předcovidové kondici hospodářství, i když je třeba, abychom nadále dodržovali přijatá opatření. Vzhledem ke zlepšování epidemiologické situace budeme postupně uvolňovat opatření a začínáme se tak velmi pomalu a opatrně vracet k normálu.

Na jaký scénář se připravuje vláda s ohledem na hospodářství – krátkodobě (do konce 1. čtvrtletí 2021) a střednědobě (do konce roku 2021)?

Prognóza předpokládá odeznívání negativních ekonomických dopadů druhé vlny pandemie v první polovině příštího roku, kdy se HDP vrátí k růstu v podmínkách zvyšující se zahraniční poptávky. Očekávaný růst ekonomiky v roce 2021 bude tažen především spotřebou domácností a čistým vývozem, připojí se i investice. Spotřeba domácností bude ovlivněna zchlazením trhu práce a poklesem dynamiky mezd v podmínkách zhoršené ekonomické nálady domácností. Spotřeba z části stoupne i vlivem nízké srovnávací základny. Růst vývozu bude navázán na zotavující se zahraniční poptávku, příspěvek čistého vývozu k růstu HDP bude kladný. V příštím roce se obnoví i růst soukromých investic a zvýší se dynamika investiční aktivity vlády. Soukromé investice budou těžit z oživení ekonomického růstu v zahraničí, podpoří je i měnová politika. Tvorba hrubého kapitálu zůstane nižší. Předpověď na příští rok je však nejistá, nevíme například, zdali nepřijde další vlna pandemie.

Kdy bude v zákoně zakotven kurzarbeit a nahradí program Antivirus?

Růst nezaměstnanosti lze očekávat zejména na přelomu roku 2020-2021, kdy by se mohla přiblížit pěti procentům. Vzhledem k tomu, že ČR je v rámci EU zemí s nejnižší nezaměstnaností, má lepší výchozí pozici.
Jedním z důležitých vládních programů, který vedl a dále vede ke zmírnění negativních dopadů pandemie na zaměstnanost, je program Antivirus, který pomáhá ochránit pracovní místa. Jedná se o program dočasný, kterým vláda reagovala na rychle se zhoršující situaci v ekonomice na jaře 2020. Tento program byl s určitými úpravami prodloužen do konce roku 2020. Tento program byl s určitými úpravami prodloužen do konce roku 2020. Na program Antivirus by měl plynule navázat tzv. kurzarbeit, který by měl fungovat již trvale jako nástroj k překlenutí krizových situací spojených s možným nedostatkem práce či zakázek. Zaměstnancům poskytuje finanční jistotu, zaměstnavatelé zároveň nepřichází o kvalifikované pracovníky. Kurzarbeit byl schválen vládou, ale zatím na něm stále není shoda napříč sněmovnou, proto stále jednáme a snažíme se najít kompromis, který bude vyhovovat jak podnikatelům, tak zaměstnancům a státu. Je to klíčový zákon, nesmíme jej uspěchat, navíc stále platí Antivirus, který situaci na trhu práce řeší podobně jako kurzarbeit.

V současné době ale firmy z tzv. systémově relevantních branží jako automotive nadále naléhavě hledají zaměstnance, mají hodně zakázek. Jak na to bude reagovat vláda, i s ohledem na zahraniční pracovníky?

Vláda potřeby trhu práce dlouhodobě sleduje. V první řadě se snaží soustředit na domácí zdroje pracovní síly, ale pokud tyto nejsou dostatečné, tak se i s ohledem na epidemiologickou situaci snaží podnikatelům vyjít vstříc a usnadnit jim zaměstnávání kvalifikovaných zahraničních pracovníků. Proto došlo na popud Ministerstva průmyslu a obchodu na přelomu jara a léta k postupné obnově fungování vládních programů ekonomické migrace, jež jsou hlavním zdrojem kvalifikované pracovní síly mimo státy EU. Smyslem těchto programů je usnadnit získávání vysoce kvalifikovaných zaměstnanců z celého světa a středně kvalifikovaných pracovníků z vybraných zemí, jako je např. Ukrajina, Moldávie, Srbsko, Mongolsko a další. Zároveň MPO v létě prosadilo možnost vydávání krátkodobých pracovních víz pro ukrajinské občany a nyní řešíme další navýšení těchto kapacit. Je samozřejmé, že všichni příchozí cizinci podléhali a podléhají přísným opatřením, jako je např. absolvování testů, omezení pohybu po určitou dobu po příchodu do ČR a další. Všemi těmito kroky se vláda v současné obtížné situaci pokusila alespoň částečně uspokojit poptávku po zahraniční kvalifikované pracovní síle.

TopTématem 2020 ČN0PK je „udržitelnost“. Podle mnohých je toto téma a také Zelená dohoda pro Evropu Evropské komise kvůli koronakrizi passé. Jiní zase tvrdí, že udržitelnost je nyní důležitější než kdy jindy. Jak chápete udržitelnost vy a jaký význam má v dnešní době pro ekonomiku?

Téma udržitelného rozvoje je pro Evropu velmi důležité a stále aktuální. Cíle směřují k dosažení lepší budoucnosti pro všechny, naplnění však v současné době představuje velké výzvy. Jedná se o zachování životního prostředí v co nejméně změněné podobě a z hospodářského hlediska pak o vytváření kvalitnějších produktů i sociální kohezi. Konkrétně je třeba podporovat kvalitní vzdělávání, zajistit podmínky pro udržitelná pracovní místa, snížení nerovnosti a zdravého života, ale i cenově dostupnou a čistou energii, opatření v oblasti klimatu, hospodaření s lesy, půdou a další. Pro ČR jde o velkou výzvu i vzhledem k průmyslovému zaměření země.

Než jste šel do politiky, byl jste šéfem Asociace malých a středních podniků (AMSP ČR). Byla pro malé a střední firmy udržitelnost už tehdy důležitým tématem?

Už v dubnu 2015 byla AMSP ČR mezi prvním 17 českými signatáři UN Global Compact. V červnu 2017 byla asociace mezi vyhlašovateli soutěže „Podnikáme odpovědně“ – ocenění zaměřené na malé a střední podniky, sociální podniky a rodinné firmy. Zájem na udržitelnosti je bytostně spjatý s malým a středním podnikáním.

Kde vidíte překážky na cestě k udržitelnému hospodářství?

S dovolením si vypůjčím citát od Tomáše Bati, který řekl: „Buďme královskými ve svých myšlenkách a plánech a obchodníky při jejich provádění.”

Pro naše členské firmy má podle našeho konjunkturálního průzkumu udržitelnost vysokou prioritu. Pro více než 80 % z nich je toto téma důležité nebo velmi důležité. Německá vláda má od roku 2002 strategii trvale udržitelného rozvoje, nedávno ji opět aktualizovala. Jak důležité je toto téma v programu české vlády?

Jsem toho názoru, že česká vláda nijak nezaostává, protože první Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR vláda schválila v lednu 2010 a později věnovala velkou pozornost a úsilí jeho komplexní aktualizaci. Výsledkem je materiál „Strategický rámec Česká republika 2030“ a také „Implementace Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj“. Oba dokumenty pracují se sadami indikátorů, které se sledují a vyhodnocují.

„Bez nich dochází ke stagnaci“

Kde jsou české priority?

Klíčem k budoucímu progresu jsou inovace. Bez nich dochází ke stagnaci a v porovnání s okolním světem dokonce k úpadku ekonomiky i běžného života. Inovace jsou nedílnou součástí konkurenceschopnosti každé ekonomiky a výrazně přispívají také k udržitelnému růstu. Bez digitalizace je ovšem pokrok do velké míry zpomalen. Digitální technologie urychlují ekonomický růst, umožňují přístup k širší paletě výzkumných a vývojových aktivit a přispívají ke globalizaci a integraci do globálních hodnotových řetězců. K digitalizaci ekonomiky, včetně veřejného sektoru, má ve značné míře přispět i připravovaný Národní plán obnovy (NPO). Pomocí NPO má dojít k digitalizaci služeb státu pro občany i podnikatele, má dojít k vytvoření nebo modernizaci portálů a služeb typu eGovernment, eHealth a eJustice.

„Konkurenceschopnost průmyslu musí zůstat zachována“

V Česku je veřejná diskuze k tématu ochrany životního prostředí, klimatických změn nebo energetické politiky často velmi polarizovaná. I politika mnohdy vysílá velmi protichůdné signály. Musí se u tématu udržitelnosti něco změnit také v hlavách lidí?

Určitě. Každá změna začíná v hlavě. Hospodářský růst bude záviset na vzájemné spolupráci veřejného, soukromého a neziskového sektoru, tedy nás všech. Vnímám důležitost požadavků na adaptaci na změnu klimatu, minimalizaci negativních vlivů změny klimatu na společnost a životní prostředí, přechod k nízkouhlíkové energetice stejně jako snižování nároků na spotřebu přírodních zdrojů a energetickou náročnost. Zároveň ale platí, že ČR je vysoce průmyslovou zemí, proto jednou z jejích zásadních priorit je ochrana konkurenceschopnosti průmyslu.

ČNOPK vytvořila společně s řadou významných firem a institucí nejrůznějších velikostí a z nejrůznějších branží platformu #PartnersForSustainabiliity. Automotive, energetika, obchod s potravinami, stavebnictví, telekomunikace, technologie & digitalizace – je to platforma firem napříč branžemi, které se už vydaly na cestu k udržitelnosti a v mnoha případech jsou dokonce o krok vpřed. Jaké poselství máte pro tyto angažované firmy?

Je samozřejmě dobře, že se firmy postupně čím dál více zaměřují na udržitelnost a ukazují, že jim tohle téma není lhostejné.

Rozhovor: Christian Rühmkorf
Foto: Jaromír Zubák a MPO