„Teď nesmíme zaspat“

Rozhovor s Hanou Součkovou, generální ředitelkou SAP Česká republika, a Milanem Šlachtou, reprezentantem Bosch Group CZ &SK

Digitalizace je klíčem k transformaci průmyslu, sektoru, který je v České republice a Německu tak důležitý. Digitalizace je proto také TopTématem ČNOPK v roce 2024 a byla i hlavním tématem našeho letošního konjunkturálního průzkumu. O tom všem si nejlépe popovídáme s Hanou Součkovou a Milanem Šlachtou, generálními řediteli firem SAP a Bosch Group CZ/SK. Obě firmy naplno pracují na digitální transformaci a vzájemně se doplňují svými vlastními pohledy na aktuální výzvy.

Hano Součková, právě jste tu měli vzácného hosta, generálního ředitele SAP Christiana Kleina. Co jste si z této návštěvy odnesla vy osobně a jaký vzkaz měl pro vaše zaměstnance v České republice?

HS: Christian Klein potvrdil, že Česká republika je jednou ze zemí, ve kterých vnímá velkou otevřenost k inovacím a k digitalizaci. Hovořili jsme i o porovnání mezi Českem a Německem. V  Česku vidí obrovský potenciál, a potvrdil, že Česká republika zůstává strategickou lokací, kam SAP chce i nadále investovat. To nás samozřejmě velmi těší.

Zároveň se ale zredukuje počet zaměstnanců…

HS: Globálně SAP plánuje mít koncem letošního roku stejně zaměstnanců jako na jeho začátku. Náš restrukturalizační program souvisí nejen s digitalizací, ale i nástupem dalších technologií v oblasti umělé inteligence. Neříkáme, že snížíme počty zaměstnanců, ale upravíme strukturu zaměstnanosti tam, kde si nové technologie vyžádají nové, kvalifikované pracovníky.

“Budějovice budou standardem pro celý obchodní sektor.”

Milane Šlachto, jak to vypadá u vás? Kdy do Česka přijede CEO Bosche Stefan Hartung?

MŠ: Termín zatím nemáme. Ale i o nás je velký zájem, protože jeden z našich dvou největších závodů, v Českých Budějovicích, právě prochází významnou digitální transformací. Je s tím spojeno i nastavení nové výrobní a logistické platformy, v řízení výrobního podniku dojde k úplné změně architektury. To, co se zavede v Budějovicích, bude standardem pro celý obchodní sektor Bosch Mobility. 1. ledna 2025 bychom měli nastartovat v novém prostředí. Takže velká výzva.

Chceme spolu mluvit o našem letošním konjunkturálnímu průzkumu, hlavně o aspektu digitalizace. Ale nejdříve bych se chtěl zeptat na vaše vyhlídky a očekávání na českém trhu…

HS: Segment informačních technologií je jednoznačně stále růstový. Souvisí to s tím, o čem hovořil Milan. Podniky potřebují reagovat na to, co se děje na trhu, ať už v oblasti efektivity, produktivity, ale i změny byznys modelu. Očekáváme, že bychom se v České republice měli znovu posunout do dvouciferného růstu. Celosvětově též.

“Neochota a konzervativnost nás posouvají dozadu.”

A co v Boschi?

MŠ: V Boschi máme dost široké spektrum a každá část má svá specifika. Máme jak pozitivní vývoj v oblasti automotive, kde se dohání všechna zpoždění způsobená čipovou krizí a nedostatkem různých materiálů, tak i určité ochlazení v jiných divizích. Ale věříme, že v průběhu roku to otočíme do pozitivního vývoje.

“Rozdílný názor na to, co znamená úroveň digitalizace a jaký je její význam.”

Podle průzkumu mezi členy naší komory více než 60 % firem považuje stav digitalizace ve svém podniku za dobrý nebo dokonce velmi dobrý a téměř 30 % firem ho považuje alespoň za uspokojivý. To není málo…

HS: Překvapilo mě, že značná část dotázaných vnímá digitalizaci jako aktuální agendu managementu a součást transformace. Výsledek potvrzuje skutečnost, že Česká republika má historicky vysoké procento technicky vzdělaných lidí. To bylo potvrzeno v celé řadě nejnovějších reportů, pořád jsme nad průměrem EU. Teď ale nesmíme zaspat.

MŠ: Překvapilo to i mě, i když to nevidím až tak optimisticky. Myslím, že firmy často mají rozdílný názor na to, co vlastně znamená úroveň digitalizace. Ta úroveň není vždycky úplně srovnatelná. A to může být skryté riziko. Vývoj jde možná daleko rychleji, než si umíme připustit.

Jaké formy transformace, spojené s digitalizací, probíhají teď ve firmách nejčastěji?

MŠ: Určitě je to nastavení nových standardů pro řízení výroby a logistiky. Pak tu máme technologie, které využívají prvky umělé inteligence například ve výrobě. Dám příklad: Tam, kde nyní potřebujeme pět zkušebních stavů, budeme ve finále pro danou kapacitu potřebovat jenom jeden, protože zbytek potenciálních rizik odhalíme díky algoritmům a využitím dat a umělé inteligence.

HS: Ano, disrupce v jednotlivých oborech je obrovská. Další oblastí jsou lidské zdroje. Je docela zajímavé, že některé podniky začnou transformaci v oblasti HR, neboť potřebují zaměstnance připravit na změny. A poslední oblastí jsou jednoznačně náklady, efektivita, profitabilita. To, co v SAP vnímáme jako transformaci na našem trhu, a to, jak odpovídali respondenti v průzkumu, se hezky potkává.

“V Česku je větší otevřenost, chuť a zájem o nové digitální disciplíny.”

Bosch a SAP jsou německé firmy. Vidíte rozdíly ve stavu digitalizace v České republice a v Německu?

HS: Rozhodně to vidím ve prospěch Česka.

MŠ: Já bych si to skoro sebevědomě troufl říct také. V Česku vidím u našich zaměstnanců větší otevřenost, chuť a zájem o nové digitální disciplíny. Ale na druhou stranu si myslím, že v Německu v porovnání s Českou republikou lépe fungují podpůrné programy a vzdělávací systém.

HS: Je to logicky dané setupem, který máme, protože Bosch i SAP v České republice vznikly jako prodloužená ruka Německa. Chtěly využít náš talent, naši kreativitu a produktivitu. SAP má v Česku centrum sdílených služeb, má tady vývoj, podporu zákazníků a další věci. To všechno jsou činnosti, ve kterých extrémně tlačíme právě na kreativitu v tom, jak být výkonnější a zároveň flexibilní. Tím pádem přirozeně hledáme cestu, jak digitalizovat.

Pojďme se podívat na téma dalšího vzdělávání v digitalizaci. Pro firmy, které se zúčastnily našeho průzkumu, jsou největší výzvou a problémem digitalizace lidské zdroje. Podle více než 60 % firem je nejobtížnějším úkolem další vzdělávání zaměstnanců a manažerů a téměř polovina firem uvádí, že hlavní výzvou je přijetí digitalizace ze strany zaměstnanců a zákazníků. Máte i vy takové zkušenosti? A jak se s tím můžeme vypořádat?

HS: Je důležité si uvědomit, že evropská kotlina je v této oblasti dlouhodobě velmi konzervativní. Když se podíváme na Asii nebo na Ameriku, jakým způsobem jsou schopni urychlit adopci nových technologií, tak nám tady v Evropě svět utíká. Pojďme si to říct na rovinu: Měli jsme stejnou startovací čáru. Neochota a konzervativnost nás dnes ale posouvají dozadu. Jeden z posledních reportů hovoří o tom, že pokud nedojde k určitým pobídkám ve věci vzdělávání a adopce nových technologií, bude do roku 2030 v EU pouze 20 % podniků aktivně využívat umělou inteligenci. Dám čerstvý příklad jednoho našeho zákazníka, který ji nasadil a je dva týdny live. Když jsem se týden po startu projektu ptala člena boardu, jak to hodnotí, řekl mi: ‚Výměna srdce podniku proběhla dobře, funguje, ale zatím jsme stále na jipce a tělo nový orgán odmítá.‘ Nedávno jsem se ptala svého týmu, jak moc aktivně používá chatGPT nebo jinou AI platformu. Tipnete si výsledek? Jedna třetina! A to jsme IT firma… Proto naše lidi tlačím k tomu, aby šli vzorem.

Když zůstaneme u příměru tělo-srdce, znamená to, že digitalizace není v naší DNA?

MŠ: Neviděl bych to tak černobíle. V každém případě bych digitalizaci nespojoval jen s umělou inteligencí. My začínáme u věcí, které zjednodušují každodenní život: Organizujeme vzdělávací programy, v každém oddělení máme několik ambasadorů, které nové technologie baví a kteří pro ně dokážou své kolegy nadchnout. Pak to pokračuje digitální akademií, kde si lidi ze všech útvarů, třeba i z výroby, můžou vyzkoušet digitalizovat nějaký problém, využívat powerBI nebo jiné vizualizační nebo analytické programy. Postupně se dostáváme k vyšším kompetencím, jako je využívání algoritmů pro konkrétní případ. Díky tomu se nám povedlo dostat mindset na takovou úroveň, že České Budějovice byly vybrány jako pilotní projekt pro celou digitální transformaci. Když zůstanu u příměru tělo-srdce, tak naši lidé tyto změny přijali, protože už ví, že s novými orgány doběhnou dál.

“Náš školský systém je dost zastaralý.”

Teď ke kompetenci: Nejvíce firem (62 %) uvádí, že znalost nejdůležitější kompetence je práce s daty. Na druhém místě jsou uživatelské znalosti AI.

HS: Když se podíváme 30 let zpátky, došlo k redefinici pracovních pozic. Práci skladníka či účetních výrazně ulehčila první vlna moderních softwarů. Dnes, s pomocí nových technologií, dochází k opětovné redefinici těchto rolí. Proto jsem ráda, že firmy jako jednu z klíčových kompetencí v průzkumu označily práci s daty nebo analýzu dat. Umělá inteligence toho za chvíli bude umět opravu hodně, ale naštěstí – a potvrzuje to i nově přijatá legislativní úprava v EU o regulaci AI – jí nepředáváme schopnost rozhodovat. Ta zůstane v lidských rukou. A v tom vidím dnes zároveň největší manažerskou výzvu.

MŠ: Já vidím kompetence jako interdisciplinární. A dostupnost dat z jednotlivých domén vyžaduje kompetenci v různých oblastech. Logistika, produkt, zákazník, výroba. Ta data se většinou musí kombinovat. Ale všechno se hrozně rychle vyvíjí a myslím, že nikdo nemá kapacitu na to, aby se věnoval celému spektru. Takže je potřeba i správně zvolit oblasti, ve kterých chcete zaměstnance vzdělávat. Náš vzdělávací systém a školský systém je bohužel dost zastaralý a není dostatečně flexibilní. Firmy se musí spoléhat na vzdělávání v rámci vlastních konceptů, což je drahé. Je třeba držet krok s překotným vývojem a podle toho designovat studijní plány. Jinak budou absolventi ze školy vycházet se znalostmi, které jsou už tři roky, pět let mimo.

AI je velice disruptivní, nevíme, co nás čeká. Plánování podniků ve stylu ‚Kde chceme být za 5 let‘ už nefunguje?

HS: Když tady spolu budeme sedět za půl roku, možná budeme mluvit o scénářích, které by nám dnes přišly nereálné… Ale podstata podnikání se nemění. Potřebuju lidi, kteří něco vyrábí a někomu to nabízí. Jsou mé produkty či služby dostatečně inovativní a kompetitivní na trhu? Mění se zákaznická potřeba? Když začnu těmito třemi základními komponentami a tohle si srovnám, myslím, že najdu oblasti, ve kterých dává smysl hledat přidanou hodnotu digitalizace, aby můj podnik mohl vzkvétat.

MŠ: My umělé inteligenci nepřenecháme strategické plánování a důležitá rozhodnutí. Chceme zvyšovat produktivitu, být rychlejší, kreativnější a zároveň odbourávat monotónní činnosti, aby práce byla zábavnější. V tom vidím aktuálně potenciál.

“Naopak nejvíce ztrácíme u soft skills.”

Celých 80 % firem v průzkumu uvedlo – a říkáte to i vy, že vzdělávání řešíte vlastní cestou. Zároveň přes 73 % firem říká, že jim na to chybí interní kapacity. Tady se pohybujeme v bludném kruhu, nemyslíte?

HS: V průzkumu ale také vyšlo, že 20 % firem už spolupracuje s veřejným školstvím, středními nebo vyššími školami a univerzitami. Je také důležité aktivovat dialog mezi školstvím a podniky o tom, jak nastavit obecné vzdělávání. Podle průzkumů Česká republika figuruje v TOP 10 z pohledu technických znalostí. Nejvíce naopak ztrácíme u soft skills. Umíme vyprodukovat experty, ale chybí nám lidé s univerzálními znalostmi a dovednostmi. V tomhle náš systém bohužel zatím pokulhává.

MŠ: A nesmíme zapomenout na to, že může dojít k situacím, kdy management bude muset být schopný nabídnout zaměstnancům i nějakou alternativu poté, co digitalizace nahradí část jejich práce. I to je úkol, který souvisí s tématem vzdělávání.

Posledním a pro mě překvapivým výsledkem průzkumu je, že 80 % firem odpovědělo, že se dosud nestalo obětí hackerského útoku.

HS: To mě také překvapilo. Ale nevěřím tomu. Spíše si myslím, že to jen neumí vyhodnotit.

MŠ: Je to opravdu překvapivý výsledek. My jsme sice v poslední době nemuseli řešit závažný velký hackerský útok, ale těch menších útoků či phishingu i u nás byla celá řada.

HS: Když vidím, kolik případů potenciálního napadení řešíme každý měsíc, tak si troufám říci, že firmy se s tím potýkají výrazně více, než jak uvádějí v průzkumu.

Interview: Christian Rühmkorf
Foto: Tomáš Železný