Projev spolkového ministra hospodářství Roberta Habecka na German Czech Economic Forum

Demokracie není možná bez tržního hospodářství    

Vážené dámy, vážení pánové,*

velice mě těší, že se tato konference koná právě zde, a je pro mě velkou ctí, že zde mohu promluvit. Ctí, která má jistě politické konotace. V současné době se hodně mluví o Evropě a evropské soudržnosti. Ale pokud mohu být sebekritický: Když se v Německu, Hamburku, Berlíně nebo Mnichově řekne „Evropa“, vybaví se nám Paříž, Vídeň, Španělsko nebo Portugalsko, méně často Česká republika, Rumunsko nebo Bulharsko. Pohled na Evropu je někdy stále ještě silně orientován na Západ. A říkám to proto, že je to chyba. Fatální geopolitická chyba.

*Pro lepší srozumitelnost bylo nutné přednesený projev redakčně upravit. Šlo pouze o jazykové úpravy, nikoli o změnu obsahu.

V existenčním zájmu Evropy je podívat se na východ

Proto tato konference není jen jednou z dalších ve stále silněji se rozvíjející česko-německé spolupráci, ale koná se v době, kdy musí být každému jasné, že konflikt, který Evropa jako kontinent a její sousední regiony zažívají, se odehrává právě zde, v tomto koridoru mezi pobaltskými státy až po Gruzii. To znamená, že pokud by Putin na Ukrajině uspěl, stal by se tento region dalším cílem destabilizace. A museli bychom být slepí a naivní, kdybychom už teď neviděli, že se prostřednictvím médií, uplatňováním vlivu o tuto destabilizaci již nyní usiluje a že je prosazována.

„Tento region dalším cílem destabilizace“

Je v existenčním zájmu Evropy, abychom se dívali na východ a aby se partnerství mezi Německem a Českou republikou a také mezi ostatními evropskými zeměmi a zeměmi východní Evropy stále více upevňovalo. Proto bych chtěl výslovně – a to zdůrazňuji – poděkovat české vládě, která v tuto chvíli předsedá Radě EU – a také Jozefovi (Síkelovi) za naši úzkou spolupráci – v této situaci prokazuje skutečné politické vedení. A to jako země, mohu-li to s velkým respektem říci, která nepatří v Evropě k největším. Nicméně to, co v současné době dělá česká vláda, je oporou a pilířem evropské soudržnosti. Za to jí patří velký dík!

Ekonomický řád stále více konfrontován geopolitickými sférami vlivu

Je pravda, že se různé krize překrývají (…) (koronavirus, globální oteplování, pozn. red.). K tomu je třeba připočíst inflaci, kterou pohání ruská útočná válka, a vysoké ceny energií, které jsou hlavním tématem mého projevu a jistě i dnešní akce – a jistě také důvodem konkrétních potíží ve vašich firmách a podnicích.

V pozadí se skrývá čtvrtá krize, která rovněž souvisí s válkou na Ukrajině. A to je návrat geopolitiky, tedy destrukce obchodního řádu, který byl někdy konfrontován s možná bujarým a příliš velkým optimismem, ale v zásadě se správnou myšlenkou, že otevřené trhy, spolupráce a obchod vytvářejí hodnoty, které prostřednictvím růstu hodnot mezi obyvatelstvem, prostřednictvím prosperity činí svět jako celek lepším. (…) Víte, z jaké jsem politické strany, a je vám jasné, že bych o volném obchodu mohl pronést i kritický projev. Celkově se však v posledních letech a desetiletích celosvětově zvýšila prosperita a snížila chudoba.

Proti tomuto ekonomickému řádu stále více působí geopolitické sféry vlivu. Nové obchodní války, nové sféry zájmu, nová spojenectví, která se pak projevují i ve válečných aktivitách nebo alespoň v razantním prosazování vlivu.

„Výslovně poděkovat české vládě“

Sebekriticky zpochybňujme naše obchodní modely

A to je důvod, proč musíme pozorně sledovat, co dělá Čína. Ne že by nebyla silnou ekonomickou mocností a že by nemělo smysl s Čínou obchodovat, že z toto nemáme navzájem prospěch. Na druhou stranu si však musíme dát pozor, abychom se nevzdali klíčových prvků naší suverenity v oblasti kritické infrastruktury, dopravy a digitalizace, a později nebyli vydíratelní kvůli našim hodnotám. To je důvod, proč musíme přinejmenším sebekriticky zpochybňovat své obchodní modely.

Jaký je politický důvod vysoké inflace a vysokých cen energií? (…) Je to politické rozhodnutí ruské vlády. Na plyn se nevztahují žádné sankce. (…) O omezení dodávek plynu nerozhodla žádná vláda v Evropě, ale Putin. Z toho je zřejmé, že to, co se zde nyní děje, s čím se musíte potýkat zejména vy ve firmách a čím trpí lidé v Evropě, je vyvoláno záměrně. Putin ve svých projevech jasně říká, že ekonomický model Evropy má být zničen vysokými cenami energií a vysokou inflací – a se zničením ekonomického modelu má dojít ke zničení sociálního modelu, sociální stability, a nakonec i demokracie. (…) Útok na dodávky energií je součástí strategie, a proto je třeba na něj také strategicky reagovat. (…) Zároveň ale v dnešní době, která je pod velkým tlakem, nesmíme zničit budoucí příležitosti na trhu.

„Sledovat, co dělá Čína”

Budoucí příležitosti na trhu v oblasti klimaticky neutrální výroby a spotřeby

Tyto budoucí příležitosti na trhu si nejlépe představíme, když se podíváme na jinou ekonomickou velmoc – USA. Ty díky tzv. Inflation Reduction Act (zákonu o snižování inflace) vybudovaly dotační mechanismy pro klimaticky neutrální technologie v celé řadě oblastí – od automobilů přes baterie až po obnovitelné zdroje energie. Kde budou oblasti podnikání budoucnosti, navzdory všem debatám o LNG, uhelné a jaderné energetice? Budou se týkat klimaticky neutrální výroby a spotřeby. To jsou světové trhy budoucnosti, které se teď rýsují. Jak na to musí reagovat evropská strategie, německá strategie, česko-německá strategie? Především je třeba co nejrychleji snížit ceny (energií, pozn. red.). (…) Varoval bych před narušením tržního mechanismu, protože by to vážně ohrozilo spolehlivost dodávek.

Otevření nových obchodních zón a obchodních oblastí

Řečeno poněkud natvrdo: Německo již dlouho nemá v obchodní politice žádný hlas. Někdo říkal, že „volný obchod je skvělý“, a někdo jiný – jistě i část mé strany – zase, že „volný obchod je spojen s mnoha nevýhodami pro lidi“. Mezi tím ale nebylo žádné řešení, a tak Německo bylo neustále zdrženlivé. (…) Ale zjevně jsme v oblasti obchodní politiky opět našli svůj hlas. Nyní se snažíme povzbudit Evropu k uzavírání nových obchodních dohod a tlačit ji k tomu, aby spojila obojí. Říkáme tedy „ano“ otevřenému trhu a volnému obchodu, které pak slouží i cílům udržitelnosti a ochrany klimatu, protože vidíme, že tyto trhy jsou hlavními trhy budoucnosti.

Je třeba zajistit kvalifikované pracovníky

… a sice v tuzemsku, navzdory ideologicky zatížené diskuzi o rovnoprávnosti. (…) Jako ministr hospodářství musím jasně říci: Potřebujeme všechny! Potřebujeme ženy, které chtějí pracovat; je nepřijatelné, aby 10 % mladých lidí opouštělo školu bez odborné kvalifikace; a také bychom si měli udržet lidi, kteří už u nás žijí, mluví naším jazykem, osvědčili se jako sousedé, přátelé, pracovníci, jsou ambiciózní. Nemůžeme si dovolit nevyužít jejich talent. Z hlediska hospodářské politiky všechny ideologické otázky postupně pominou, což samozřejmě také znamená, že musíme pokračovat v organizaci moderní imigrace.

Rychlejší plánování a schvalování

Lze pochopit, že člověk v čele administrativy chce dělat věci správně. Politické zadání pro všechny v podstatě zní: „Neděláme chyby“. A to je také v pořádku. Představte si zemi, kde by jen každé druhé rozhodnutí o finanční podpoře bylo správné. Pak bychom vám (podnikatelům, pozn. red.) museli říkat: „Šlo to rychle, ale musíme je (peníze, pozn. red.) žádat zpět.“ To by se vám také nelíbilo. Zároveň jsme to ale na různých úrovních tak přehnali s regulacemi, že nedokážeme čelit velkým výzvám této doby a udržet (tak, pozn. red.) konkurenceschopnost Německa, Evropy, České republiky. Můžeme také některé projekty odmítnout, nemusíme všude stavět infrastrukturu, ani elektrické vedení, ani větrné elektrárny, ani průmyslové zóny. Ale už nemůžeme šest nebo osm let přemýšlet o tom, jaká je správná odpověď. Musíme se rozhodnout během jednoho nebo maximálně dvou let, a to  se týká i      rozhodnutí o podpoře na (…) evropské úrovni.

Otázka inflace…

Šíleně vysoká inflace a zároveň hrozba recese – to je kombinace, která se tak často nevyskytuje. A není snadné zjistit, jaká je správná reakce fiskální a měnové politiky. Pokud se však podíváme na příčiny, můžeme již určit správný směr, a tím se musíme a chceme vydat.

Na rozdíl od USA není vysoká inflace vyvolána státem stimulovanou nadměrnou poptávkou, ale vnějšími šoky, jako je ztráta velkého množství dodávek energie, ruského plynu. V tomto ohledu proti ní lze bojovat i fiskální politikou a  měnovou politikou prostřednictvím vyšších úrokových sazeb. To je v pořádku. Má to však samozřejmě své meze, protože v určitém okamžiku začnou váznout půjčky a investice do ekonomiky. Pro opatření fiskální politiky platí: Ano, dokud nebudeme útočit na trhy, které jsou beztak přehnaně zatíženy vysokou inflací.

„Rozumně investovat do digitalizace, do nových udržitelných výrobních kapacit”

… a otázka investic

Je však také správné rozumně investovat do digitalizace, do nových udržitelných výrobních kapacit, do rozvoje udržitelných zdrojů energie, abychom v tomto období měli šanci správnou stimulací dosáhnout obojího: zmírnit recesi (…) a zároveň nepohánět inflaci. To je kombinace, kterou provádíme prostřednictvím různých investičních balíčků v Německu. Vím, že se hodně diskutuje o balíčku o objemu 200 miliard eur. Chci ale také říci, že ve stejném rozsahu Německo i investuje. (…) A tyto investice se pak z Německa šíří dál a táhnou s sebou i sousední země – včetně České republiky. Byli jsme často kritizováni za to, že Německo v době finanční krize a krize eura poskytlo příliš málo peněz. Domnívám se, že tato kritika byla správně pochopena: Být opatrný, ale nepřispívat k prodlužování nebo prohlubování krize. O podrobnostech můžeme diskutovat. V každém případě si myslím, že je správné, aby Německo postupovalo uvážlivě, ale rozhodně.

Bez tržního hospodářství není demokracie

Závěrečná myšlenka, dámy a pánové. V minulosti jsme viděli, že je možné kombinovat tržní ekonomiku s autoritářskými formami vlády. Zdá se, že to možné je. Podle mého názoru ale není možné mít demokracii bez tržního hospodářství. Proto je ruský útok na ekonomický model, který charakterizuje obě naše země, útokem na tržní ekonomiku. Ať děláme cokoli, ať diskutujeme o čemkoli, musíme vytrvat. Proto je udržení otevřených trhů, energetických trhů a evropského vnitřního trhu klíčovým úkolem naší doby. Je to katalyzátor, který propojuje tvořivost a podnikatelskou kuráž se společenskou stabilitou. To je úkol, kterému musíme v těchto těžkých letech dostát. Děkuji vám!

Podívejte se na krátké prohlášení Roberta Habecka o jeho osobní „transformaci“, flexibilitě a resilienci, v němž se odvolává na Bertolta Brechta a Václava Havla.