AI guru Pěchouček: „Zmizí dvě miliardy pracovních míst“

Na mezinárodní scéně se pohybuje mezi vědou a byznysem, je profesorem na pražské ČVUT, vedoucím Centra pro umělou inteligenci, otcem řady startupů a nově Chief Technology Officer globálního hráče Avast Software. Hovořit s Michalem Pěchoučkem o umělé inteligenci vždy znamená také podívat se na vše v širších souvislostech…

Měli jsme hype kolem průmyslu 4.0, každý k němu pořádal konference. Teď máme hype kolem umělé inteligence. Můžete nám to trochu vysvětlit? Není to jen marketing? Malé a střední firmy jsou z toho zmatené…

Umělá inteligence je rozhodně součástí nějakého hypu, buzzwordu. Spoustu lidí ho používá, nadužívá, zneužívá. Potom se může stát, že očekávání nebudou naplněna tak dobře, jak si někteří myslí. Když to ale srovnám s jinými buzzwordy, třeba s industry 4.0, tak umělá inteligence je vědní disciplína stará více než 50 let, možná 100 let, má technologický backend, který se kontinuálně vyvíjí… To, co dneska vidíme a co ve světě funguje, je výsledkem toho, na čem vědci pracovali desítky let. Například rozpoznávání obličejů, dnes nejkontroverznější technologie, funguje, protože vědci na ní pracovali a zlepšovali ji 30 let. Není to aktuální výmysl marketingu, je to produkt dlouhodobé vědecké práce.

Co je teď největším úkolem, příležitostí a výzvou umělé inteligence?

V umělé inteligenci vědci a startupy většinou pracují s výsledky, které jsou volně dostupné a zřídka se patentují. Dříve se za klíčová považovala data a jejich sběr. Já si myslím, že technologie na sběr dat budou brzy komoditami. Výzvou je ale identifikovat aplikační příležitosti, tedy otázka, kde se může umělá inteligence nasadit. Na tom musí spolupracovat technologové a vědci z oblasti umělé inteligence s praktiky z průmyslu. A praktici z průmyslu, kteří dneska něco „kutí“, jsou klíčoví „gatekeepeři“ k tomu, aby se umělá inteligence rozběhla. Bez nich to nepůjde. Třeba startupisti ze Stanfordu, kteří chtějí něco dokázat v průmyslu, se bez lidí, co dělají posledních 40 let na konkrétních aplikačních problémech, neobejdou. A právě tato spolupráce je podle mě největší výzvou, protože aplikační specialisté v průmyslu jsou skeptičtí, mají obavy. Spousta z nich nechce, aby je nahradila umělá inteligence.

Opravdu hrozí, že je umělá inteligence nahradí?

No jasně, půlka pracovních míst zmizí. Zmizí dvě miliardy pracovních míst. A nebude to pouze manuální práce. Bude to primárně intelektuální práce. Práce, která je intelektuálně monotónní a repetitivní. A v průmyslu je jí hodně. Vznikne čím dál víc kreativních pracovních míst. Bohužel ne úplně každý však o kreativní práci stojí.

Podle našich zkušeností je těžké pro digitální procesy a umělou inteligenci zmobilizovat malé a střední podniky (MSP). Zůstanou v průmyslu už jenom velké korporace a startupy?

Sektor MSP je ohromný, ten nezmizí. To, co pro MSP dnes můžeme udělat, je lépe jim vysvětlovat, jak může budoucnost vypadat a připravovat je na ni. Aby jim neujel vlak. Půjde o to, komu vlak ujede a komu ne. Myslím, že třeba v automotive máme velký dluh. Jiné země automatizují a používají umělou inteligenci více než my.

Byznys v některých branžích a procesech bude částečně řízen umělou inteligencí. Může umělá inteligence řídit i cyber security?

Ano. Umělá inteligence zvyšuje efektivitu, automatizuje práci. Hackeři jsou vlastně nákladné zboží, moc jich není, je po nich poptávka. Takže je potřeba zvýšit jejich efektivitu, udělat více útoků s menším počtem hackerů, a to umělá inteligence umí. Dneska už umělá inteligence ty útoky „škáluje“ a zvyšuje jejich efektivitu. A totéž platí na straně obránců, tam umělá inteligence zase zvyšuje efektivitu obrany tím, že používá metody automatizace.

Jak vidíte budoucnost mobility? Co se stane s autem, které bude také řízeno umělou inteligencí? Nebude to v podstatě „smrt“ klasického automobilu?

Bude to jeho smrt ve smyslu, jak ho známe dneska. Auto přestane být statusem a koníčkem. Promění se hodnoty. Jedna věc je technologie, druhá věc ale je, jak k mobilitě přistupuje nová generace. Ve velkých městech ve Spojených státech, v Evropě třeba ve Švýcarsku, v Německu nebo Norsku už mladí lidé používají i jiné způsoby dopravy a auto si nekupují. Už je to otrava. Kdo sází na automobilový průmysl v podobě, jak ho známe dneska, za 10 let nebude v byznysu.

Což bude mít právě na ekonomiku Německa, Česka a Slovenska obrovský dopad…

Ano. A je chybou politické reprezentace v Česku, že nás na to dostatečně nepřipravuje. Pro mě to je největší celospolečensko-ekonomická změna za posledních třicet let. A může naši zemi úplně změnit.

Interview: Christian Rühmkorf
Foto: Lenka Šolcová