Energetická účinnost v Česku
Nejekologičtější kilowatthodina je ta, která nemusela být vyrobena.
Energetická účinnost je nejen jednou z pěti zásadních dimenzí Energetické unie pro roky 2021-2030, ale tvoří i nedílnou součást tzv. klimaticko-energetického balíčku 2020 a klimaticko-energetického rámce 2030. Tyto soubory legislativních předpisů slouží k naplnění cílů Evropské unie v oblasti energetiky a ochrany klimatu. Prostřednictvím směrnice 2012/27/EU (čl. 3) o energetické účinnosti si následně každý členský stát stanoví orientační vnitrostátní příspěvek k naplnění cíle EU. Členské státy nicméně musí v rámci plánování respektovat celounijní cíl zvýšit energetickou účinnost do roku 2020 o 20 % a do roku 2030 o 32,5 %. Jak jsou tyto cíle přeneseny do českého kontextu?
Záměrem vlády ČR je do roku 2020 dosáhnout úspory energie na konečné spotřebě ve výši 47,94 PJ (13,29 TWh) a 84 PJ do roku 2030. K dosažení cílů pomáhá řada nástrojů. Připomeňme alespoň Národní akční plán energetické účinnosti ČR či evropskými fondy financovaný OP Životní prostředí, OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost či Integrovaný regionální operační program. Na národní úrovni jsou to programy PANEL 2013+ nebo EFEKT 2.
Klíčovou iniciativou je program MŽP Nová zelená úsporám, jehož prostřednictvím se bude do roku 2024 alokovat do snížení energetické náročnosti budov cca 18 miliard Kč. Jedná se o příklad toho, jak lze synergicky využít výnosy z emisních povolenek k dosažení dalších cílů, ať už v oblasti OZE, dekarbonizace, energetické bezpečnosti, adaptace na změnu klimatu či v rámci stimulace ekonomiky, a to s nezanedbatelnými sociálními přínosy.
Text: Pavel Zámyslický , ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí ČR
