Společně do další transformace

Bilance 30 let česko-německého obchodu

Na světě je jen několik málo ekonomik, s nimiž je Německo propojeno skrz investice a obchod tak úzce jako s Českou republikou. A to i přesto, že se hospodářské vztahy se Západem začaly znovu rozvíjet teprve před třiceti lety. Po sametové revoluci následovalo v roce 1993 rozdělení Československa na dva samostatné státy. Německé podniky hrály důležitou roli při transformaci z centrálně plánovaného hospodářství na konkurenceschopnou tržní ekonomiku, a to jako investoři a odběratelé, při modernizaci a přenosu know-how. Současná transformace na digitální a udržitelnou ekonomiku se týká obou zemí stejnou měrou. Otevřela novou kapitolu spolupráce, v níž se prosazují inovace, automatizace a klimatická neutralita. Oblasti, ve kterých jsou české firmy úspěšné i v Německu.

Dynamika vývoje je obdivuhodná. Zatímco v roce 1993 si sousední země vyměnily zboží v hodnotě 7 miliard eur, v roce 2022 to bylo už 113 miliard eur. Česká republika je desátým nejdůležitějším obchodním partnerem Německa, předstihla Velkou Británii a po Polsku je nejdůležitějším partnerem ve střední a východní Evropě. Pro Českou republiku je Německo na prvním místě, i když jeho podíl na zahraničním obchodu se zbožím za posledních 15 let klesl z jedné třetiny zhruba na jednu čtvrtinu. Od roku 2009 Česká republika nepřetržitě dosahuje přebytků obchodní bilance. Vrcholu dosáhly v roce 2022: 4,5 miliardy eur.

Katalyzátorem vzájemného obchodu byly německé firmy. V 90. letech kupovaly české podniky a strategicky je rozvíjely na zelené louce, stavěly výrobní haly, logistická centra a supermarkety. Další firmy ke kroku přes společnou hranici povzbudil vstup České republiky do Evropské unie. Středně velké firmy, které byly pod tlakem globalizace, využívaly možnosti levné výroby v sousední zemi.

Dotklo se to téměř všech průmyslových odvětví, zejména však automobilového průmyslu, kde tvrdý cenový boj podpořil trend přesunu výroby do střední a východní Evropy. Česká republika investorům nabídla technicky dobře vzdělané odborníky, strojírenskou tradici, nízké mzdy a logisticky výhodnou polohu. V Česku tak vzniklo obrovské množství nových pracovních míst a byly navázány nebo obnoveny dodavatelské vztahy.

Obecně lze říci, že pragmatická politika podpory investic a potenciál českých firem přilákaly velké množství zahraničního kapitálu a zemi rychle začlenily do mezinárodních hodnotových řetězců. Zvláště výrazné to je ve zpracovatelském průmyslu, kde zahraniční afilace tvoří 69 % tržeb a 59 % hrubé přidané hodnoty.

Německé zahraniční dceřiné společnosti pod drobnohledem

Jaký význam mají německé společnosti? Eurostat uvádí jako zahraniční afilace více než 3200 aktivních nefinančních německých podniků v ČR. Více dceřiných firem má Německo v EU pouze v Rakousku. V České republice tvoří nejsilnější zastoupení ze zahraničí. V roce 2020 německé firmy utržily 78,7 miliardy eur, zaměstnávaly 346 000 osob a jejich podnikatelská hrubá přidaná hodnota dosáhla 16,8 miliardy eur. Na hodnotách zahraničních investic se podílely přibližně jednou třetinou.

V přepočtu na všechny výrobní podniky v české ekonomice mají pobočky německých investorů zhruba 15% podíl na obratu a hrubé přidané hodnotě podnikatelské sféry. Ve zpracovatelském průmyslu působí 1100 německých firem, což je více než v kterékoli jiné zemi EU, a vytvářejí téměř čtvrtinu obratu a přidané hodnoty.

Automobilový průmysl jako příběh úspěchu. Ale nejen on

Spolupráce začala na počátku 90. let superlativem: Do české automobilky Škoda vstoupil koncern Volkswagen. Od té doby se z mladoboleslavské automobilky stal globální hráč, který působí ve více než 100 zemích po celém světě. Dlouhá automobilová historie České republiky usnadnila přístup i německým výrobcům systémů a komponentů. Mezi firmy s největším obratem patří Bosch, Continental a Kiekert, ale také řada dalších tradičních německých firem, jako jsou ZF, Mahle, Borgers, Brose, Hella, Benteler nebo Knorr-Bremse. Některé z nich mají v Česku dokonce několik závodů. Není náhodou, že výrobky automobilového průmyslu v užším slova smyslu tvoří asi 16 % vzájemného obchodu. Z žádné jiné země Německo nedováží automobilové díly a komponenty ve vyšší hodnotě.

To však zároveň znamená, že 84 % obchodu připadá na jiná odvětví. Mnoho podniků z oborů strojírenství, zpracování pryže a plastů, elektronika, elektrotechnika a zpracování kovů ale také dodává automobilovému průmyslu. Přesto Observatoř ekonomické složitosti (OEC) Českou republiku v roce 2022 zařadila na sedmé místo v žebříčku nejvšestrannějších ekonomik, dvě příčky za Německo. To souvisí s diverzifikovanou výrobkovou a otevřenou obchodní strukturou, k níž přispívají i pobočky německých firem.

Například technologický koncern Siemens má v Česku sedm výrobních závodů a je hnací silou ve výrobě a vývozu elektrotechniky a elektromotorů. Strojírenská firma JUNKER v roce 1992 převzala závody výrobce obráběcích strojů TOS Hostivař, vytvořila základy mezinárodní skupiny a zároveň přispěla k vyššímu exportu České republiky v oblasti vysoce přesných brusek. Strojírenská firma Streicher již více než 30 let v Plzni vyrábí vakuovou techniku. Stejně dlouho v Česku působí firma Hettich, lídr na trhu s nábytkovým kováním. Ve Žďáru nad Sázavou se soustřeďují všechny aktivity skupiny v oblasti tlakového lití zinku.

Rodinné firmy s dlouhodobou strategií

Většina německých poboček patří rodinným podnikům s dlouhodobou strategií. To platí i pro maloobchod. Velký podíl na maloobchodním prodeji potravin v Česku mají skupina Schwarz, hypermarkety Globus a skupina Rewe. Celostátně působí řetězce Hornbach, Deichmann, skupina Tengelmann s prodejnami OBI a KiK nebo drogerie Rossmann a dm-Markt. Stále složitější logistické potřeby průmyslu a obchodu zajišťují němečtí poskytovatelé dopravních a logistických služeb, jako jsou DHL, Schenker, Dachser, Geis, Hellmann nebo Metrans.

Podle České národní banky činil stav německých přímých investic na konci roku 2021 téměř 26 miliard eur. Německo je tak třetím největším zahraničním investorem s podílem více než 14 %. První dvě místa zaujímají Nizozemsko a Lucembursko, kde ovšem díky daňovým výhodám sídlí mnoho mezinárodních holdingů, včetně českých.

Ani 30 let po vzniku samostatného českého státu zájem německých investorů neklesá. V roce 2022 ČNB evidovala čistý příliv přímých německých investic v hodnotě téměř 1,2 miliardy eur. Přibližně 45 % při tom tvořily reinvestované zisky. V podstatě všechny německé firmy kvůli nedostatku pracovních sil a vysokým cenám energií investují do automatizace, digitalizace a zvýšení energetické účinnosti.

Výrobu následoval výzkum a vývoj

Vzhledem k relativně nízkým nákladům na pracovní sílu zahraniční investoři Českou republiku zpočátku vnímali jako montovnu. Výrobu však následoval výzkum a vývoj. Podle údajů Českého statistického úřadu se výdaje na výzkum a vývoj jen v podnicích se zahraniční majetkovou účastí od roku 2010 téměř ztrojnásobily, v ryze českých podnicích se prakticky zdvojnásobily. Dohromady nyní tvoří 63 % výdajů na výzkum. Výdaje na výzkum a vývoj v roce 2021 poprvé dosáhly 2 % HDP, což je více než v Itálii, Španělsku nebo Irsku. Průměr EU je 2,27 %.

Výzkumu a vývoji se pobočky německých podniků věnují dlouhodobě a intenzivně. Firma Siemens je jedním ze světových průkopníků řešení pro průmysl 4.0 a inteligentní infrastrukturu. Technologický gigant při tom využívá také svých 13 výzkumných a vývojových center a oddělení a 14 kompetenčních center v České republice v oblastech jako inteligentní řídicí systémy, řešení pro digitalizaci výroby, železniční technika a elektromotory. Vývojová a kompetenční centra mají částečně globální působnost a zaměstnávají více než 1100 odborníků.

Přechod k elektromobilitě

Česká republika je po Německu a Španělsku třetím největším výrobcem automobilů v Evropě. Hodně záleží na tom, zda se podaří strukturální přechod na elektromobilitu. Tempo v českém autolandu udává Škoda Auto a její oddělení technického vývoje v Mladé Boleslavi, které v roce 2021 otevřelo centrum pro stavbu zkušebních vozů a prototypů. Dobrou zprávou je, že Škoda Auto prodala v roce 2022 o pětinu více vozů elektrické řady Enyaq iV, do roku 2026 plánuje uvést na trh další čtyři bateriové elektrické modely a do roku 2027 chce investovat do elektromobility přibližně 5,6 miliardy eur a do digitalizace 700 milionů eur.

Skupina ZF, která se zabývá mobilitou, provozuje v České republice šest výrobních závodů a tři technologická centra. Ve vývoji pracuje více než 700 zaměstnanců. Zaměřují se na software a hardware, mechanické a mechatronické prvky pro elektrické pohony. ZF Openmatics v Plzni se specializuje na konektivitu a telematické systémy.

Posílení výzkumu

Také firma Bosch přidala k výrobě vývoj produktů pro celou společnost. Vývojové a technologické centrum v Českých Budějovicích, které bylo dále rozšířeno v roce 2019, zaměstnává více než 600 inženýrů. Vyvíjejí nové automobilové komponenty a řešení mobility, mimo jiné v oblasti vodíku. BMW zase na jaře 2023 zahájilo testování asistenčních systémů ve svém testovacím centru pro řešení autonomního řízení v Sokolově. Pro softwarovou skupinu SAP je Česká republika druhou největší lokalitou v Evropě. Ve výzkumu a vývoji, inovacích a podnikových službách zde zaměstnává přes 3000 lidí.

I další dceřiné společnosti německých firem díky spolupráci s univerzitami posilují postavení České republiky coby vývojové lokality. Například mobilní operátor T-Mobile v pěti českých výzkumných institucích zřídil v kampusech sítě 5G. Ty využívají testbedy průmyslu 4.0 v institutech technických univerzit v Praze a Brně (CIIRC CTU a CEITEC VUT). Propojením s testbedem dvou německých výzkumných institucí (DFKI a ZeMA) vznikla testovací laboratoř pro geograficky oddělenou výrobu. Toto česko-německé výzkumné centrum, zkráceně RICAIP, je největším projektem v Evropě v oblasti průmyslové umělé inteligence (AI). S dalšími testovacími pracovišti se připojí Technická univerzita Ostrava a Fraunhoferův institut pro obráběcí a tvářecí techniku.

Největší evropský trh jako magnet

Ryze české podniky se v 90. letech nejprve musely přeorientovat na tvrdé podmínky tržního hospodářství a konkurence nebo navázat na své předkomunistické tradice. Brzy se však chopily příležitostí i na největším evropském trhu, který mají na dosah ruky. Podle údajů Eurostatu se počet dceřiných společností českých firem v Německu za uplynulých 12 let více než ztrojnásobil na 244. V roce 2020 měly obrat téměř 7 miliard eur a zaměstnávaly 21 300 lidí.

České firmy v Německu jednak prodávají své výrobky. Například v sedmi německých městech jezdí tramvaje plzeňského výrobce dopravní techniky Škoda Group. Město Cottbus si právě objednalo dalších 15. Řada dalších výrobců má v Německu obchodní nebo servisní pobočky, například brněnský výrobce rastrovacích elektronových mikroskopů Tescan nebo strojírenská firma Chropyňská strojírna, která se specializuje na svařovací systémy a montážní techniku. V období koronavirové pandemie došlo k obrovskému rozvoji internetového obchodu. V Bavorsku a v regionu Porýní-Mohuč zákazníky zásobuje online supermarket Rohlík jakožto Knuspr.de a pokračuje v expanzi. V online obchodu s ojetými vozy se zase na německé zákazníky nedávno zaměřily firmy Driverama a Carvago.

České firmy v Německu ale investují i do výroby. Největší český výrobce zemědělské techniky Agrostroj Pelhřimov expandoval v roce 2021, kdy koupil německého konkurenta Wilhelm Stoll Maschinenfabrik. Strojírenská skupina Wikov získala v roce 2019 skupinu Gmeinder Getriebe. Potravinářský a chemický koncern Agrofert má v Německu již delší dobu čtyři provozy, včetně výrobce zemědělských a průmyslových chemikálií SKW Piesteritz. To je jen několik příkladů.

Německá energetická transformace s českou účastí

Nejvíce investic však směřuje do energetické transformace. Lužická energetická firma LEAG, kterou vlastní české holdingy EPH a PPF, plánuje zelený energetický park o výkonu 7 gigawattů. Projekt s názvem GigawattFactory počítá s investicemi kolem 10 miliard eur do větrných a fotovoltaických elektráren na pozemcích po těžbě. Skupina ČEZ postaví v roce 2023 další větrnou farmu v Porúří. ČEZ na německém trhu služeb souvisejících se snižováním emisí CO2, zvyšováním energetické účinnosti a úsporami nákladů na energie působí od roku 2017 prostřednictvím akvizice skupiny energetických služeb Elevion.

Tlak na digitalizaci v Německu využívá dynamický technologický sektor v České republice, pro který je tuzemský trh už dlouhou dobu příliš malý. Například IT poradenská firma Adastra má v Německu šest poboček, které pomáhají klientům zavádět digitální obchodní strategie s využitím datového inženýrství a umělé inteligence. Firma Aimtec se specializuje na digitalizaci výroby a logistiky pomocí softwarových řešení. Benthor automatizuje výrobní procesy a programuje roboty. A kdo se chce dozvědět o termínech a plenárních zasedáních německého Spolkového sněmu, toho provede aplikace vyvinutá pražskou technologickou firmou Ackee.

Nejen v obchodu se zbožím s Německem má Česká republika přebytek. Kladná je již několik let také bilance v oblasti IT a telekomunikačních služeb. A trend je vzestupný. Díky vzájemné provázanosti obou sousedních ekonomik rostou i příležitosti.

Text: Miriam Neubert, Germany Trade & Invest

Foto: Auto-Medienportal.Net/Skoda, Siemens