Úhel pohledu Heleny Horské, hlavní ekonomky Raiffeisenbank

Koronavirová krize, nebo koronavirový šok?

V prvním pololetí 2020 byla česká ekonomika zasažena koronavirovou krizí. Dno propadu lze snadno definovat, důležité ekonomické ukazatele dosáhly nejnižšího bodu v dubnu. Klesla průmyslová výroba (-35,2 %), maloobchodní tržby (-21,4 %), prodej a registrace nových automobilů (-53,4 %) i bilance zahraničního obchodu (-26,9 mld. Kč). Po skončení karanténních opatření se dostavilo oživení ekonomických aktivit v ČR i zahraničí.

Spíše než krizi, která ochromuje podstatu ekonomiky či její části, však čelíme šoku. A to šoku z čistého nebe, který nebude levný. Za celý rok 2020 odhadujeme ztráty na 315 miliard korun, v tržbách zhruba 1,5násobek, tedy 470 miliard. Covid-19 smaže 3-4 roky růstu na úroveň 2016 a návratu na předchozí úroveň se nejspíše dočkáme až v průběhu 2022. Pokud se nepodaří obnovit důvěru v ekonomiku a soukromé investice se místo aktivace odloží, hrozí ztráta HDP až 6 % oproti původní dlouhodobé trajektorii růstu, v případě další vlny o 10 i více procent.

Zpomalování ekonomického oživování je pozorovatelné i v zahraničí. Rizikem pro český exportní průmysl je především slábnoucí poptávka v Německu. Pro eurozónu jako celek je rizikem postupné vypršení státních podpůrných programů. Firmám tak ubyde přísun mimořádných prostředků na udržení zaměstnanců a placení závazků, což by mohlo vést k vyšší nezaměstnanosti a nárůstu insolvencí podniků.

Nyní se hraje především o důvěru společnosti ve schopnost ekonomiky odolat a nastartovat další růst. Podaří-li se zabránit plošnému šíření nákazy, a tím špatné nálady, ekonomické ztráty nebudou dvouciferné a koronavirová krize nesmaže více než 4 roky růstu.