Letecký průmysl na vzestupu

Česká republika vždy chtěla být vysoko. Protože nemá přístup k oceánu, vžil se před více než sto lety slogan Vzduch je naše moře. V souladu s tím má výroba letadel v Česku dlouhou tradici. Celé spektrum sahá od podvozků, vrtulí a motorů až po celé letouny, údržbu a řízení letu.

Česko hraje důležitou roli také v ještě vyšších sférách. České komponenty najdeme v řadě pozorovacích družic, v nejmodernější evropské nosné raketě Ariane 6 i ve výzkumných robotech na Marsu. Pro plánovanou mezinárodní vesmírnou stanici LOP-G (Lunar Orbital Platform-Gateway) dodává pražský Advacam obrazové senzory na bázi polovodičů, které na palubě měří radioaktivitu a kosmické záření. Technologické centrum CEITEC v Brně zase vyvíjí nanoboty, které pomáhají recyklovat vodu na mezinárodní vesmírné stanici ISS.

Nevyužitý potenciál při cestách do vesmíru

Letos v červnu představil premiér Petr Fiala program Česká cesta do vesmíru. Česko chce do pěti let vyslat pilotovanou vesmírnou misi. Bude to první let českého občana do vesmíru od roku 1978. Stíhací pilot Aleš Svoboda se na něj připravuje od druhé poloviny letošního roku.

Český pilot Aleš Svoboda by měl za pět let letět do vesmíru

Tato mise by měla dát nový impuls tuzemskému leteckému průmyslu. Budou při tom úzce spolupracovat soukromé firmy a výzkumné ústavy. Vláda také doufá, že vzroste zájem mladých lidí o studium technických oborů.

Petr Fiala se domnívá, že kosmický průmysl v Evropě je již nyní důležitým ekonomickým odvětvím, které je „mimořádně závislé na inovacích“. Srovnatelně velké země, jako jsou Belgie, Rakousko a Dánsko, však do rozvoje kosmických technologií dnes investují více než Česká republika. Česko musí tento rozdíl dohnat, protože kosmický průmysl má obrovský potenciál a pomáhá řadě odvětví ekonomiky. Mezi ně řadí český premiér zemědělství, dopravu, ochranu životního prostředí a meteorologii.

Do evropských kosmických projektů je již dnes zapojeno na 150 českých firem a akademických institucí. Praha je také sídlem Agentury EU pro vesmírný program (EUSPA). Kromě toho je z Prahy řízen provoz evropského družicového navigačního systému Galileo.

V Praze a v Brně provozuje Evropská kosmická agentura (ESA) podnikatelská inkubační centra. Podporu zde získalo cca 50 startupů, které vyvíjejí například pseudosatelity, vertikální nosiče na elektrický pohon a materiály pro mimozemské stavby. Startupy mohou získat počáteční kapitál až 250 000 eur.

Během pandemie celosvětová poptávka po letadlech a příslušenství prudce klesla, což vedlo k útlumu českého leteckého průmyslu. Nyní se toto odvětví opět rozvíjí. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyčíslilo pro rok 2022 obrat odvětví na zhruba 830 milionů eur, což se blíží dřívějším rekordním hodnotám. V branži působí na 100 firem, které do nových zařízení každoročně investují kolem 50 milionů eur.

RokObrat (mil. eur)Počet firem
201885689
201989395
202070290
202168693
2022828102
Poznámka: NACE-Kategorie 30.3 (Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení)
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Objem vývozu dosáhl v roce 2023 cca 630 milionů eur a téměř se tak vrátil na úroveň roku 2019. Nejdůležitějšími odbytišti jsou Německo, USA a Francie. Ke čtyřem nejvýznamnějším exportním destinacím nově přibyla Ukrajina s mimořádnou poptávkou po technologiích pro drony. Před útokem na Ukrajinu bylo druhým až třetím nejvýznamnějším trhem pro českou leteckou techniku Rusko. Poptávka z Ruska se ovšem hluboce propadla.

RokExport (mil. eur)
2019634
2020451
2021431
2022568
2023629
Poznámka: SITC-Code 792 (letadla a zařízení související, lodě kosmické, rakety)
Zdroj: UN Comtrade, Bundesbank

Hlavní obchodní partneři zpravidla bývají významnými investory. Americká firma Honeywell má v Česku tři závody, a sice v Praze, Olomouci a Brně. Vyvíjí zde produkty pro řízení družic a nosných raket. Výrobce vrtulníků Bell poskytuje podporu zákazníkům v celé Evropě ze svého servisního centra v Praze. Provádí zde úpravy na míru, údržbu a opravy vrtulníků. Jeho součástí je i moderní lakovna.

V Praze působí také firma GE Aviation, která převzala dlouholetého výrobce motorů Walter Engines a vyrábí turbovrtulové motory pro nákladní, zemědělská a cvičná letadla. Jedná se o jediný závod General Electric mimo USA, ve kterém se vyrábí letecké motory. Americká firma Precision Castparts v Plzni vyrábí superslitiny z titanu, niklu a nerezové oceli pro výrobce motorů, jako jsou MTU, GE, Rolls Royce, Safran a Pratt & Whitney.

Mezi přední investory patří také francouzské firmy. Latecoere převzala leteckou továrnu Letov v Praze-Letňanech, kde se za socialismu vyráběla křídla pro stíhačky MiG. Dnes tu Latecoere vyrábí dveře z obtížně obrobitelných kovů, hliníkových slitin a kompozitních materiálů pro letadla Airbus A320, Embraer a Dassault. Firma každoročně modernizuje své strojní vybavení nákupem vysoce výkonných víceosých obráběcích center.

V Plzni vyrábí francouzská firma Safran Cabin kuchyňky a nákladní kontejnery na míru pro Airbus A320 a mobilní odpočívadla pro posádku A330 v podpalubí. Jedná se o návrh, vývoj a výrobu (panely, frézování, lepení, dekorování, konečnou montáž a testování) i poprodejní servis. Safran rovněž renovuje kabiny letadla A320 a zvyšuje počet sedadel. Dceřiná firma Safran Test Cells v Česku renovuje pozemní zkušební stojany pro letecké motory a provádí údržbu motorů.

V Ostravě provozuje americká firma International Aerospace Coatings (IAC) jednu z nejmodernějších lakoven letadel. Ve dvou velkých hangárech lze současně lakovat dva Airbusy A321.

V odvětví působí i německé firmy. Aerotech Peissenberg z Horního Bavorska založil v roce 2005 v Klatovech českou dceřinou firmu Aerotech Czech. Zpracovává zde žáruvzdorné slitiny pro součásti motorů a dodává díly mimo jiné pro Rolls-Royce.

Skupina OHB z Brém, která se zabývá vesmírnými technologiemi, má v České republice dva závody. V Brně OHB Czechspace vyvíjí produkty pro misi planetární obrany Hera, pro kosmický teleskop ESA PLATO a pro měření CO2 v atmosféře v rámci mise CO2M. Kromě toho OHB Czechspace v České republice vyvíjí solární generátory, technologie jaderných motorů a optické přístroje pro kosmický byznys. „Podporujeme také české družicové mise AMBIC a QUVIK,“ sdělila mluvčí OHB Marianne Radel agentuře Germany Trade & Invest.

Společně s Aerotech Peissenberg drží OHB podíl ve firmě ATC Space v Klatovech. Vysoce automatizovaná továrna vyrábí složité hliníkové komponenty a nosné konstrukce pro raketu Ariane 6.

Kromě zahraničních investorů je velkou výhodou České republiky zhruba 100 tuzemských výrobců letadel, součástek, elektroniky a softwaru. Vedoucí skupinou je Omnipol, který sdružuje několik významných výrobců. Jedním z nich je Aircraft Industries, který vyrábí největší české letadlo L-410. Tento dvoumotorový letoun s ramenním křídlem může přepravovat až 19 cestujících jako letadlo pro krátké tratě a pro spojení s menšími letišti. Od roku 1969 jich vyrobil už přes 1200. Aircraft Industries plánuje větší verzi až pro 40 cestujících, ale kvůli nedostatku financí k tomu zatím nedošlo.

Součástí Omnipolu je také Aero Vodochody, kde se vyrábí cvičná a lehká bojová letadla, a dále firmy ERA a Mesit, které se specializují na výrobu radarových systémů, řízení letového provozu a leteckých přístrojů.

Existuje také mnoho vysoce specializovaných dodavatelů leteckého a kosmického průmyslu.

Tschechische Zulieferer für die Flugzeug- und Weltraumindustrie (Auswahl)

Čeští dodavatelé pro letecký a kosmický průmysl (výběr)

Firma, městoVýrobky
SEKO Aerospace LounySoučásti pro letecké motory, skříně turbín, spojovací díly (příruby)
Jihlavan JihlavaHydraulická zařízení, elektromechanické vzpěry, kola a brzdy pro cvičný letoun L-39 nové generace
PBS Velká BítešPohonné jednotky, turbínové motory pro malá letadla, bezpilotní letouny a vrtulníky; zapalování, převodovky a startovací generátory; přesné odlitky pro letecký a kosmický průmysl
Frentech Aerospace BrnoPřesná mechanika, od r. 1997 dodavatel pro Airbus
Charvát AXL SemilyPodvozky pro sportovní letadla, díly podvozků pro letadla jako L-410, záchranné systémy pro letadla, součásti pro letecké motory a vrtule, generální opravy podvozků
Transcon Eletronic Systems Frýdek-MístekŘídicí a signalizační systémy, monitorování letišť, nouzové napájení, osvětlení, mobilní heliporty; vybaveno více než 200 letišť po celém světě, včetně Německa
EldisRetia PardubiceVýroba radarů a systémů řízení letu; součást skupiny CSG
Atrak PrahaAnalýza dat pro řízení letectví, součást skupiny CSG
Jihostroj VelešínHydraulické součásti a řízení paliva pro letadla, včetně palivových čerpadel a dávkovacích jednotek
Advanced Technology Group ATG PrahaTestování materiálů, korozní analýzy, vývoj kompozitních materiálů; zákazníci: Airbus, Sikorski, GE
Zdroj: CzechInvest 2024, rešerše Germany Trade & Invest

Česko patří ke světové špičce v oblasti ultralehkých letadel (ULF) a lehkých sportovních letadel. Jejich prodej po pandemii prudce vzrostl. Nejdůležitějšími odbytovými trhy jsou USA a Německo. Významnými výrobci jsou mimo jiné:

BRM Aero (Kunovice): založeno v roce 2009, vyrábí cca 100 letadel ročně, v roce 2023 představil ve Friedrichshafenu elektrické letadlo, které má být certifikováno v roce 2024.

Czech Aircraft Group (Kunovice): vyrábí sportovní letadla pro zákazníky ve 30 zemích

Zlín Aircraft (Otrokovice):založil v roce 1934 Jan Antonín Baťa, vyrábí sportovní a akrobatické letouny

JMB Aircraft (Choceň): patří belgické firmě JMB Aviation, která v České republice vyrábí čtyřmístná malá letadla

Evektor (Kunovice): vyrábí sportovní, cvičná a ultralehká letadla, vyvinul dvoumotorový turbovrtulový letoun (EV-55 Outback) pro 9 cestujících, z finančních důvodů však nebyla zahájena sériová výroba

Ruská agrese na Ukrajinu zvýšila poptávku po českých dronech. V Česku nyní drony stále častěji monitorují kritickou infrastrukturu.

Pražský výrobce Primoco UAV plánuje postavit do roku 2027 na letišti Písek-Krašovice montážní halu pro výrobu až 250 bezpilotních letadel ročně. Chce zde také vybudovat testovací a vývojové centrum. Primoco vyrábí středně velké až velké drony, které mohou létat až 15 hodin a urazit až 1800 kilometrů.

Boom zažívají i dodavatelé výrobců dronů. Mejzlík Propellers v Brně vyrábí vrtule pro drony. Za uplynulých šest let zaznamenal růst o zhruba 1000 %. Workswell v Praze vyrábí termovizní kamery pro drony určené pro průmyslové inspekce, pátrací a záchranné mise a zemědělství. Dronetag a UpVision se zase specializují na řízení dronů a jejich detekci ve vzdušném prostoru.

Foto: Sebastiaan ter Burg, Creative Commons CC BY 2.0; ©Airbus SAS 2024; Semetkovsky, Creative Commons CC BY-SA 4.0; ESA, Creative Commons CC BY 3.0 IGO; Mejzlik Propellers; BRM AERO

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *