“Návrat k normálu” – Rozhovor s Dr. Volkhardtem Kruse, šéfem Commerzbank / CZ

Volkhardt Kruse řadu let žil a pracoval v Commerzbank v jednom z nejzajímavějších míst a finančních center: v Hongkongu. Asijskou perspektivu si přinesl s sebou, když letos v létě nahradil Michaela T. Krügera ve funkci šéfa Commerzbank AG pro Českou republiku a Slovensko. Platí to i pro zelenou transformaci, kterou Volkhardt Kruse považuje za součást řešení aktuálních problémů.

Pane Dr. Kruse, několik let jste žil a pracoval v Hongkongu. V červnu jste v Praze po Michaelu T. Krügerovi převzal vedení Commerzbank AG pro Českou republiku a Slovensko. Vaše žena je rodilá Češka. Měl jste tady v srdci Evropy měkké přistání, nebo to byl spíše tvrdý dopad?

Řekl bych, že to bylo měkké přistání. Měl jsem štěstí, že jsem přijel v létě, což bylo velmi příjemné. Hongkong je profesně i kulturně velmi zajímavé město. Ale je také příjemné být zpátky v Evropě. Praha je skvělé město. S manželkou si to tady velmi užíváme.

Přišel jste sem v ekonomicky napjaté situaci. Rámcové podmínky jsou v současné době velmi nepříznivé. Máme tady pandemii, problémy v dodavatelských řetězcích a vysoké ceny energií. Kromě toho výrazně roste státní dluh České republiky, teď se pohybuje kolem 45 % hrubého domácího produktu. Jak se podle vás v současné době daří české ekonomice?

S koronavirovou pandemií se potýkají všechna odvětví. Problémy se zásobováním budou firmy trápit i v příštím roce. Česká republika však zůstává zajímavou průmyslovou lokalitou a zatím se jí daří. Rostoucí zadlužení kriticky vnímají i samotní Češi. Každý si nyní musí položit otázku, za co utrácí své peníze. Mohou to být investice do infrastruktury, které se v dlouhodobém horizontu projeví ve zvýšení produktivity a efektivity ekonomiky, nebo se peníze použijí jako transfer příjmů a spotřeby. Myslím si, že trend je stále pozitivní, přestože nás, když vidíme rostoucí počty nakažených koronavirem, čeká náročná zima.

“Být schopen pokrýt svou spotřebu energie”

Kvůli rychle rostoucí inflaci Česká národní banka několikrát zvýšila základní úrokovou sazbu, naposledy začátkem listopadu o celých 1,25 procentního bodu. Jaká byla vaše první spontánní reakce?

Sledoval jsem to se zájmem. Poslední zvýšení úrokových sazeb bylo vyšší, než jsem očekával. Reakce byly různé a hodně se o tom diskutovalo, ale trend je jasný: Úroková sazba se bude dále zvyšovat. Co se týká otázky „Jakou politiku úrokových sazeb by měly centrální banky provádět?“, uvidíme až s odstupem času, kdo měl v čem pravdu. Ve světě jsou velmi rozdílné strategie. Pro mě je to podobné jako to, jak různé kultury řeší koronavirovou pandemii. Někdy jsou přístupy velmi odlišné.

Může poměrně malá ekonomika, jako je ta česká, pomocí národní úrokové politiky vůbec nějak smysluplně ovlivňovat mezinárodní měnovou politiku? Mezi korunou a eurem existuje i nepřímá vazba, a to jednoduše proto, že celých 80 % českého exportu směřuje do Evropské unie, a tedy i do eurozóny. Jak důležité je tedy takové rozhodnutí centrální banky v České republice, a to i na pozadí toho, že Evropská centrální banka pokračuje v politice nulových úrokových sazeb?

Česká národní banka přijala důležité rozhodnutí. Silnější koruna je samozřejmě pro exportně orientovanou ekonomiku výzvou. Zároveň je to však v menší ekonomice jasný signál stability. Nevidím v tom žádné zvýšené riziko. Osobně předpokládám, že každá centrální banka si pro svou měnovou oblast bude klást stejné otázky a podle toho pak bude reagovat. Pokud jde o inflaci a její trvání, myslím, že ECB má jiná očekávání než Česká národní banka. ECB stále vychází z toho, že současný prudký nárůst inflace je jednorázový.

Kritici tvrdí, že opatření budou mít za následek zbrzdění hospodářského oživení, že inflace je pouze importovaná. Čeká nás stagflace?

Myslím si, že je příliš brzy na to, aby se používala takto silná slova. V posledních letech jsme měli co do činění s celkově velmi uvolněnou měnovou politikou. Čas ukáže, do jaké míry byl který efekt správný. A to také závisí na vývoji různých měnových trhů, za který jsou pak odpovědné centrální banky. Česká republika má jinou strukturu ekonomiky než ostatní evropské státy.

Co to znamená pro firmy? Velká část našich členů jsou výrobní firmy. Nebude pro ně listopadové zvýšení úrokových sazeb v podstatě investičním zabijákem?

Úvěry z dnešního pohledu zdražují, ale ve skutečnosti se dostáváme na běžnou úroveň. Dříve se finanční svět vyznačoval zvláštními efekty. Pro řízení ekonomiky není zdravé, když úvěry v podstatě nic nestojí. To není normální. To si neustále musíme připomínat. A je jasné, že tento návrat k normálu s sebou ponese i potíže a že se na začátku objeví křik. U investic je první překážka vyšší, ale celkově se vracíme k normálnímu vývoji trhu jako celku.

Klíčovým slovem pro zelenou transformaci a udržitelné technologie jsou investice. Zelená dohoda je velkým projektem Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové. Má zelená transformace podíl na současných problémech, nebo je to spíše částí dlouhodobého a nezbytného řešení?

Nemyslím si, že zelená transformace je součástí problému. Na to je toto téma příliš nové. Doufám však, že v budoucnu bude součástí řešení. Znamená další výzvu v procesu přizpůsobování a obnovy rovnováhy ekonomiky. Domnívám se však, že ekonomiky, které zahájily industrializaci a začaly vypouštět velké množství CO2, by nyní měly také iniciovat změnu. Měli by nést odpovědnost a převzít vedoucí úlohu i v této oblasti. To krátkodobě ztíží konkurenci, ale dlouhodobě to nemusí být nevýhoda. Záleží také na tom, jak se k tomu postaví trhy. Tento problém je globální a lze jej řešit pouze globálně. To se však nepovede na první konferenci. Výchozí podmínky všech zemí jsou natolik odlišné, že není možné v tak krátkém časovém horizontu dosáhnout shody. Jde o postupný vývoj a domnívám se, že každé odvětví ekonomiky musí ve své vlastní podobě projít touto transformací směrem k ekologičtější budoucnosti.

“Jasný signal stability”

O jaké úvěry nyní firmy přednostně žádají, jaká jsou témata? Do čeho firmy investují?

To samozřejmě hodně záleží na konkrétní firmě. Dvěma velkými tématy jsou pro nás přechod k udržitelnosti a ochrana klimatu. Existuje hodnocení ESG, tj. environmentální, sociální a správní hodnocení, které bude mít také v budoucnu stále větší význam. Projeví se to i u klientů, proto s nimi intenzivně hovoříme o požadavcích. Firma kótovaná na burze má úplně jiné problémy než soukromá rodinná firma. Přesto se transformace dotkne všech.

Nadefinovala si Commerzbank vlastní pravidla udržitelnosti?

Pracujeme na tom, společně s klienty, abychom zvýšili povědomí o této problematice. Budou se s tím muset vypořádat všichni, bude se tomu muset přizpůsobit celý finanční sektor.

Financovali byste ještě uhelný projekt?

Ne.

Nyní se vše zdražuje – kvůli propadům výroby, omezeným dodávkám, nedostatku surovin, kvůli přerušeným dodavatelským řetězcům, rostoucím cenám energií… Týká se to všech, výrobních podniků, obchodu, koncových zákazníků, spotřebitelů. Současně se zvyšuje vnější tlak na firmy, aby jejich obchodní aktivity a obchodní modely byly udržitelné. Z toho vzniká otázka: Kdo to všechno bude platit?

Vy a já?!? Ale teď vážně. Je to složitá otázka. Dříve či později to budou muset spotřebitelé zaplatit také ve formě daní nebo vyšších cen. Nakonec je to otázka jako u všech investičních projektů. Musíte zvážit, jaké financování je to pravé pro dosažení vašich cílů v určitém časovém období. Financování má smysl pouze tehdy, pokud na něm nakonec můžete opět vydělat. Myslím, že je také třeba vést upřímnou debatu o tom, co chcete a co nechcete. V každém případě je potřeba zajistit, aby hospodářství a domácnosti mohly pokrýt svou spotřebu energie.

Pane Dr. Kruse, pojďme teď ještě ke Commerzbank v České republice. Německá mateřská společnost uvádí, že měla zisk téměř půl miliardy, takže to vypadá nadějně. Commerzbank má také za sebou reformy. Jaký je současný stav a jaké jsou vyhlídky?

Banka má svou Strategii 2024 a je velmi úspěšná v realizaci různých projektů. Musíme si však upřímně říci, že před sebou máme ještě nějakou práci. Jsme však na dobré cestě. Pro Českou republiku to znamená, že chceme dále růst. Pro koncern jsme poměrně velkým „Hubem“. Kromě finančních služeb pro naše klienty poskytujeme pro celý koncern další služby v oblastech, jako je IT, HR nebo finance. Jsme důležitým místem pro další evropské země i pro Německo. V tomto ohledu máme i nadále zájem v České republice růst. Těším se na to.

Rozhovor: Bernhard Bauer, Christian Rühmkorf