Design je podstata věcí

Takový zápal se jen tak nevidí. Když se Martin Tvarůžek rozpovídá o svém oboru, nedá se zastavit. Z obyčejného rozhovoru je pětihodinové povídání o průmyslovém designu a o tom, proč je tenhle obor důležitější, než si lidé myslí.

„Vůbec nejde o to, jestli se mi něco líbí, nebo ne. Důležité je, co to přináší výrobci a jeho zákazníkům,“ říká Martin Tvarůžek, nejúspěšnější český průmyslový designér. V červenci převezme již druhé ocenění Red Dot Award. Za víc než 60 let, po které se tato cena, přezdívaná designérský Oscar, udílí, ji ve strojírenské kategorii nezískal žádný jiný Čech.

Tvarůžek dokazuje, že design není jen o hezkých skleničkách nebo nábytku. „Je to o hledání nejlepší možné cesty ve všech odvětvích,“ říká. Sám získal v roce 2015 prestižní cenu za obráběcí centrum pro Škoda Machine Tool a letos porota ocenila jeho obráběcí stroj pro TOS Kuřim. Dělá ale i návrhy výtahů, kotlů nebo třeba lesního traktoru.

Ačkoli svou práci miluje a nejraději pracuje pro české firmy, přiznává, že v tomto směru je Česko hodně pozadu. Když někdo řekne průmyslníkům „design“, většinou si představí výstředního umělce, který žije bohémským životem a podnikání moc nechápe. Právě to Tvarůžka štve. „Ve firmách, kam přijdu, jsou často překvapeni, když chci jako první provést místní šetření. Potřebuji sám poznat a vyzkoušet, jak věci fungují,“ říká s tím, že to a rozhovory s lidmi, kteří zařízení vyrábějí, používají nebo prodávají, jsou součástí jeho práce. Kreslení a počítačové návrhy přicházejí až později.

Martin Tvarůžek

„Podrobná analýza je pro mě základ,“ říká Tvarůžek. Často se mu stává, že ještě než začne kreslit, přijde na něco, co danou firmu posune kupředu. Právě v nezatíženém a novém pohledu je zásadní přínos průmyslových designérů. „Člověk, který s něčím pracuje třeba i 20 let, nedokáže přijít na to, co by mu mohlo práci zlepšit. Je k tomu potřeba svěží pohled někoho zvenčí,“ vysvětluje svůj pracovní postup s tím, že skutečný design dokáže firmám mnohdy pomoci.

Od snížení výrobních nákladů, zkrácení dodacích lhůt, zvýšení obratu nebo zlepšení logistiky skladování až po inovace, se kterými se dá uspět na nových trzích. Oblastí, na které má promyšlený design zásadní vliv, je v podnikání a výrobě celá řada. Ta ale bohužel není na první pohled patrná a podle Tvarůžka si většina šéfů českých firem neuvědomuje, jak může design pomoci. Vzpomíná například, jak změnou designu pomohl jedné firmě upravit velikost kotlů tak, že mohla převážet pět kotlů vedle sebe místo čtyř. Díky tomu ušetřila ročně na nákladech zhruba 15 milionů korun a nemusela zdražovat.

„Design coby aplikované umění není samospasitelný, záleží i na dalších věcech, jako je například marketing a obchod. Přesto si ale stále víc uvědomuju sílu inovačního myšlení a kreativity. Inovace, slovo, které je dnes možná trochu profláknuté, jsou pro mě stále víc a víc zásadní,“ říká Tvarůžek.

To vštěpuje i studentům průmyslového designu na ČVUT. Ostatně na „své děti“, jak o studentech s láskou mluví, nedá dopustit. Učí je dívat se na věci optikou výrobců a uživatelů, kteří se nebojí určovat trendy. A vadí mu malé ambice mnoha tuzemských podniků . Když se ve většině zeptá, jak jejich obor bude vypadat za deset let, neví. Přitom to jsou právě oni, nebo někdo z konkurence, kdo určuje, jak se bude jejich obor vyvíjet. „Jenže Češi čekají, co bude,“ říká Tvarůžek. Doufá, že to pomůže změnit mladá generace designérů, které vychovává. „Pojďme měnit svět k lepšímu, to by mělo být naším heslem.“

Autor: Pavla Francová

Zdroj loga (úvodní obraz): reddot award

 

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *