Automotive prognóza trhu
Automobilový průmysl se pohybuje na pomezí krize a převratných změn. Jak vypadá budoucnost branže? Na to, co je pro mnohé věštěním z křišťálové koule, jsme se zeptali dvou odborníků –z České republiky a z Německa.
Ing. Jindřich Frič, Ph.D.
…, je od roku 2016 ředitelem Centra dopravního výzkumu. Zároveň je členem Rady vlády České republiky pro bezpečnost silničního provozu a vědecké rady ministra dopravy. Kromě toho přednáší na Technické univerzitě v Ostravě a Vysoké škole polytechnické v Jihlavě.
Je e-mobilita TEN trvale udržitelný pohon budoucnosti?
E-mobilitu vnímáme jako jeden z mnoha druhů možných pohonů. V praxi pozorujeme, že se „elektřina“ v čím dál větší míře prosazuje v takzvané mikromobilitě, což jsou kupříkladu elektrokola a elektrokoloběžky. Významným faktorem je ale způsob výroby elektrické energie. Je důležité, aby se k udržitelnosti přihlíželo skutečně v celém rozsahu životního cyklu vozidla . Nelze však opomíjet ani jiná paliva, která se pravděpodobně v dohledné době na trhu také silněji etablují. Nejčastěji je zmiňován vodík, který je spolu s elektřinou a CNG/LNG „zájmovým“ palivem v Národním akčním plánu čisté mobility.
Bude autonomní řízení znamenat konec soukromého vlastnictví automobilů?
Ve střednědobém horizontu, to znamená za deset až patnáct let, rozhodně nikoli. Dosavadní vývoj ale nasvědčuje tomu, že autonomní způsob přepravy spolu s neochotou vlastnit vozidlo může v budoucnu převládnout. Autonomní přeprava musí být v prvé řadě bezpečná jak pro posádku takového vozidla, tak především pro ostatní účastníky silničního provozu. Jistý pocit „svobody“ při řízení automobilu či motocyklu je v evropské společnosti hluboce zakořeněn a změna neproběhne skokově. Například mladá generace již tak netíhne k vlastnictví automobilů. Roste zájem o pronájem vozidla na operativní leasing, do popředí se zejména ve větších městech dostává carsharing či bikesharing.
Co bude hlavním produktem dnešního automobilového průmyslu v roce 2050?
Předpokládáme, že v roce 2050 již zcela převládne automotive jako služba zajišťující přepravu z bodu A do bodu B. Na základě individuální objednávky k nám dorazí odpovídající vozidlo. Při přepravě jedné osoby nebude potřeba 1,5tunové pětimístné vozidlo, ale kupříkladu jen 350kilogramové. To významně sníží provozní náklady i emise. Vozidla budou, mimo nabíjení a případně čerpání pohonných hmot, prakticky stále v pohybu. Výsledek? Vozidla budu například již po dvou letech ekologicky likvidována a nahrazena novými, vyspělejšími, a tím pádem i bezpečnějšími. Hlavním cílem je při tom maximální bezpečnost. Revoluce v oblasti automotive, na jejímž prahu stojíme, k němu jistě výrazně přispěje. Bezpečnost ale nelze vyřešit pouze zlepšením, byť výrazným, jednoho prvku systému. Nesmíme opomenout dopravní infrastrukturu a vliv lidského faktoru.
Centrum dopravního výzkumu sídlí v Brně a má více než 60letou tradici. Pokrývá klíčové potřeby rozvoje dopravy v České republice. Mezi ně patří efektivní doprava a její plánování, snižování nehodovosti, udržitelnost dopravních staveb, snížení zátěže životní prostředí, dopravní inženýrství, vliv lidského fakturu v dopravě, inteligentní řízení dopravy a také nové technologie jako autonomní systémy a hyperloop. Ústředním sloganem centra od loňského roku je „Doprava pro budoucnost“.
Prof. Dr. Barbara Lenz
…vedoucí pracovní skupiny 2 „Alternativní pohony a paliva pro udržitelnou mobilitu“ Národní platformy Budoucnost mobility / vedoucí Institutu pro výzkum dopravy, Německé centrum pro leteckou a kosmickou dopravu (Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt e. V. – DLR).
Jaké jsou alternativní pohony a paliva pro udržitelnou mobilitu?
Nebude jeden konkrétní typ pohonu nebo paliva, který by mohl vyřešit výzvy sektoru mobility. Namísto toho je potřeba najít správný technologický mix, který by největší měrou přispěl ke snížení emisí CO2. Nyní to vypadá, že se rychle rozvíjí trh s elektromobilitou. Toto řešení je ale, minimálně prozatím, omezeno pouze na osobní automobily. Pro jiné oblasti dopravy jako například námořní dopravu nebo dálkové lety se musí najít jiná řešení.
Přitom by se nemělo přehlížet, že inovativní technologie jsou sice pro snížení emisí nejdůležitější, nezbytné ale je, aby je akceptovali uživatelé. Bez široké podpory veřejnosti budou nové technologie využívány nanejvýš okrajově.
První krátká zpráva pracovní skupiny 2 „Elektromobilita. Palivový článek. Alternativní paliva – možnosti využití z technologického hlediska“ vyjde na podzim roku 2019.
Národní platformu pro budoucnost mobility (NPM) založila v roce 2018 německá spolková vláda a je ústředním místem pro diskuzi o strategických rozhodnutích v oblasti mobility. V celkem šesti pracovních skupinách se odborníci z nejrůznějších oborů zabývají centrálním vývojem v oblasti dopravy. Pracovní skupiny diskutují o technologicky neutrálních možnostech opatření a formulují doporučení pro spolkovou vládu. Aktéři podílející se na platformě pracují nezávisle a bezplatně.
