„S vyšší přidanou hodnotou, technologicky zajímavé“
Jižní Čechy = Temelín, cestovní ruch, zemědělství, kapři. Jsou to hlavní ekonomické rysy Jihočeského kraje? A kam jižní Čechy ekonomicky směřují? V Praze jsme se setkali s někým, kdo o tom hodně ví: ředitelem Jihočeské hospodářské komory Luďkem Keistem.
Jak vypadá současná hospodářská struktura kraje?
Jihočeský kraj už dávno není jenom zemědělský. Je hodně průmyslový. Je to vidět i na firmách, které se tam usídlily, např. Bosch, který má 4000 zaměstnanců. Jsou tam i firmy s českými majiteli, jako je Motor Jikov, Brisk Tábor nebo významní výrobci potravin Madeta či Budvar,m jediný státní podnik. A pak je tam mnoho středně velkých firem do 250 zaměstnanců, často se zahraniční účastí, i spousta menších firem, také často se zahraniční účastí. Velký vliv má blízkost německých a rakouských hranic.
Takže průmyslová sféra posílila. Čím to je?
Jednak blízkostí hranic. Největším investorem v Jihočeském kraji je Německo, na druhém místě je Rakousko. Po revoluci bývalé státní firmy nepotřebovaly tolik zaměstnanců, takže tam byla relativně levná a kvalifikovaná pracovní síla ve strojírenství. I když to byl zemědělský kraj.
A co infrastruktura, základní kámen veškerého byznysu?
Ta vůbec není ideální. Například dálnici Praha-České Budějovice schválila vláda v roce 1963. Od té doby se o tom pořád jen mluví. Ale teď se snad blýská na lepší časy. Úseky do Českých Budějovic by měly být hotové letos a příští rok. A k rakouským hranicím by dálnice měla být hotová v roce 2025. Staví se i železniční koridor, což bude také ještě chvilku trvat. Problémem je napojení na Pasov, na Bavorsko, kde silnice neodpovídají provozu. Tady všichni trošku zaspali. Hospodářská spolupráce, obzvláště s Bavorskem, je přitom velmi důležitá.
A co se týče digitální infrastruktury?
Mrzí mě, že širokopásmový a rychlý internet není rozšířen úplně tak, jak by měl. Univerzity a státní instituce už mají optické kabely zavedeny všude, ale jinak to není úplně běžné. Páteřní síť ano, ale s rozvody po městech mají firmy problém.
Silnice se dlouho plánují, ale stále ještě nejsou hotové. Kde je hlavní překážka?
Chcete oficiální verzi, nebo skutečnou?
Nalejte nám čistého vína!
Neoficiální verze je taková, že jižní Čechy mají málo obyvatel, a proto mají poměrně malé zastoupení v parlamentu a ve vládě. Mimoto Jihočeský kraj neměl problémy s nezaměstnaností. A tak se stavěly dálnice spíše směrem Ostrava, Ústí nad Labem.
Jak byste si přál, aby byl Jihočeský kraj ekonomicky vnímán?
Krajský úřad má koncepci Jižní Čechy pohodové. To znamená, že by se měl skloubit turistický ruch, který je poměrně významný, a průmysl. Ale nikoliv velké ocelárny, spíš to, co je například v Dolním Bavorsku. Malé a střední firmy, které jsou roztroušené po kraji tak, aby lidi měli dobré zaměstnání, aby práce měla vyšší přidanou hodnotu a byla technologicky zajímavá.
A kde jsou největší výzvy?
Ve školství. V Jihočeském kraji máme několik univerzit, resp. poboček univerzit a vysokých škol, Jihočeská univerzita je ale zaměřena hlavně na biologii, zemědělství, teologii, ekonomii, zatímco v Plzni, v Brně, Praze, Liberci jsou technické univerzity. To nám chybí. Pro nás je tím pádem složité nalákat absolventy ČVUT zpátky do Budějovic. Vedle toho se spolu s Obchodní a průmyslovou komorou Dolní Bavorsko v Pasově a ČNOPK zabýváme průmyslem 4.0, automatizací, digitalizací. Pomáháme malým a středním podnikům. Některé považují průmysl 4.0 za bublinu, některé ho vidí jako neštěstí. Musíme trošku provádět osvětu.
Tento společný projekt všech tří komor se jmenuje „Pohraniční region 4.0 – společně.digitálně.utvářet“. Cílem je zjistit aktuální stav digitalizace a průmyslu 4.0. Kdy budou výsledky a jak hodnotíte současný stav?
Výsledky by měly být koncem příštího roku. V dotazníkové akci a šetření také využíváme klastr 4.0 brněnské hospodářské komory, která intenzivně spolupracuje s vládou na budoucí podpoře firem. Jsou firmy, které už na to mají vyčleněné pracovníky. Ale zkušenost brněnské komory je taková, že nejlepší firma na jihu Moravy je na 40 % možného. A to je japonská firma. Naše firmy jsou někde pod tím. Je to i otázka bezpečnosti dat.
Budou následovat nějaké kroky?
V každém případě se průmyslu 4.0 jako tématu budeme dále věnovat. Organizovali jsme kooperační setkání firem, kde byl top manažer českého Siemensu, byli tam i zástupci Škody Auto. Přišlo asi 60 firem a diskuze neskončila uzavřením oficiálního jednání, firmy zůstaly další dvě hodiny a vyměňovaly si zkušenosti.
„Ve školství budou připraveni trošku po bitvě“
V době digitalizace jsou potřeba pracovníci s vyšším vzděláním. Budou lidé, školy a univerzity v Jihočeském kraji připraveni na to reagovat?
Jak to už ve školství bývá, budou připraveni trošku po bitvě. Hodně záleží na studentech. Nedávno jsme předávali cenu Cross Border Award, to je společná cena dolnobavorské, hornorakouské a jihočeské komory. Za jižní Čechy ji získala firma MS-Kart. To je firma, která vyrábí Kart Chassis a upravuje motory KTM. Na chiptuning (úprava softwaru v řídicí jednotce motoru, pozn. red.) mají teprve 16letého kluka, který to dělá od 13 let. Nikdo lepší v jižních Čechách není. A cílem tohoto kluka je mít firmu v Silicon Valley. Mladí mají cíle a jdou za nimi poměrně jistým krokem. To mě naplňuje optimismem.
V Rakousku a v Německu mají duální vzdělávání. Nedíváte se tam trochu závistivě?
Spolupracujeme s komorami, nechali jsme si všechno vysvětlit. Dokonce jsme tam vozili jihočeské pedagogy ze středních škol, aby se s tím systémem seznámili na místě. Ale nejsem si jistý, zda je u nás v současně době možné zavést čistě duální systém. Prvky duálního systému samozřejmě ano. Firmy a školy si však navzájem pomáhají už teď, spousta firem a odborných škol má podepsané dohody. Větší firmy mají učňovská střediska, žáci tam chodí na praxi. Funguje to, ale jenom na některých školách a v některých firmách. Není to systémové.
Inovační strategie české vlády chce změnit systém investičních pobídek v Česku. Už nechce podporovat výrobu, chce podporovat výzkum a vývoj a byznys s vyšší přidanou hodnotou. Je to pro jižní Čechy dobré?
Určitě. Když to vezmu z ekonomické stránky, HDP na obyvatele je relativně nízký, je tam spousta firem, subdodavatelů automobilového průmyslu. Mají poměrně nízké marže. Naším cílem jsou technologicky zajímavé firmy, které umí vyrábět výrobky s vysokou přidanou hodnotou.
Ale u vás není dost mladých techniků a IT odborníků. Nehrozí, že nové investiční pobídky nebudou v Jihočeském kraji fungovat?
Trošku ano, protože těch technologicky zajímavých firem u nás není tolik. Jsou tam, ale mají matky třeba v Japonsku nebo v USA a ty si řeší problémy v rámci svého koncernu.
„O další investory příliš nestojí“
Jak přesvědčíte investora z výroby nebo z IT, aby šel k vám a ne třeba do Plzně?
Za současné situace s pracovními silami naši podnikatelé o další investory z výroby příliš nestojí. Nedávno do jednoho města přišla čínská firma a skoro všichni se na město zlobili, že připustilo, že jim zase odláká pracovníky. U IT a technologicky vyspělých firem je to samozřejmě jiné, ty jsou tady vítány. Oproti Plzeňskému kraji máme několik minusů. Ale zase máme krásnou přírodu, hezké a čistší prostředí, ideální pro rodinný život. A v Plzeňském kraji je už tak zainvestováno, že sehnat pracovníky je pomalu ještě těžší než u nás.
Interview: Christian Rühmkorf
Foto: Tomáš Železný
